025 2023-05-10

The speaker greets the listeners and talks about the beautiful day. They mention that it's the 131st day of the year and the 19th week. They also discuss the progress of their podcast, mentioning that they have 6 regular listeners and 14 different IP addresses. The speaker then talks about Lupus, an autoimmune disease that affects the whole body. They share a quote about personal growth and tell a story about Picasso. The speaker concludes by discussing the importance of managing finances and warns against getting into debt. They thank the listeners and say goodbye. ♪♪♪ ♪♪♪ ♪♪♪ ♪♪♪ Krásně dobrý den, krásné nové ráno, všichni mý drazí posluchači, milé pane, milá dámo, všichni, kteří se mnou vstávate a pravidelně budujete naviky. Dneska jsme se prakticky probudili do skutečně přenadherného dne. Nevím, jak to máte vy, ale tady na tom Ostravsko-Těšinsku je slunce plnymi hrstěmi, plnymi doušky. Tady to svítí a prostupuje ty paprsky už někde od paté hodiny pomalu. Takže dneska je to fakt jako primovní. Ten dnešek si musím vážně vynachválit. Dneska máme 131. v roce, je 10. května a pokračujeme 19. týdenem tohoto roku. Máme takové jako by mikrovýročí. Je to de facto 25. epizoda a společně s tou pilotní včetně už tak nějak máme zhruba měsíc. Teďka je to právě měsíc, kdy jsme začli podcast, protože víceméně tam nejsou ty víkendy, že? Takže ono i s připravou, i s pilotním dílem ve všim všudy měsíc nahráváme. Takže dneska ve středu 10. páty máme měsíc, kdy jsme zahájili tuto relakci. Takže pro mě je to takový maličký úvodní úspěch. Co se podívám do statistik, máme 6 posluchačů. Vím, žádná slava, ale pro mě je to něco. Já jsem myslel, že nás nebude poslouchat vůbec nikdo. Že si tu budu jenom tak sumirovat myšlenky poránu. A že to bude taková moje osobní retrospektiva a připrava na něco většího. Ale celkově jsem zaregistroval 14 IP adres z 14 různých míst. Včetně takové nejčastější 15, ale to je asi nějaká místní. Takže máme 15 odběrných míst a 6 pravidelných posluchačů. To je stav našeho podcastu k dnešnímu dní po měsíci. Což je vlastně měsic připravy a měsic živého vysílání. Tak já bych skočil k tomu, co vám chci dneska říct. Abych pokračoval specifikaci dne. Takže z těch mezinárodních dnů máme dneska jeden jediný. A to je Mezinárodní a Světový den Lupusu. A ustanovilo to 13 jednotlivých zemí po celém světě. Lupus to je něco podobné, to má charakter jako AIDS. Akorát, že to má takovéto autoimmunitní onemocnění, které de facto zasahuje celé tělo. Způsobuje místy zanětej bolesti v různých částech těla. A je to taková zakeřná choroba. Nikdo neví, odkud přišla, nikdo neví, jak vznikat. Postihuje kůži, klouby, ledviny, krevní buníky, mozek, srdce, price. Je to takové univerzální synstvo. Je to nemoc relativně vzácná na populaci planety. Není to ani 0,01%, je to mizivé. Ale ti, kteří to zažili, a je jich už několik milionů, tak jsou skutečně chudáci, protože ta nemoc nezasahuje organizmus do té míry, že by člověka zabila ze dne na den, ale ona postupně to tělo vyčerpává. A takhle ustavičně se vám jakoby vracela pořad nějaká nemoc, a vy jste nevěděli, proč. Tak přesně tohleto je lupus. Já bych rovnou přeskočil k dnešnímu citátu. Citát pro dnešní den je od Ronalda E. Osborna a je to Pokud se nepokusíte udělat něco víc, co už jste zvládli, nikdy neporostete. A k tomu bych vám doložil jednu takovou říkanku, příběh zajímavý motivační citat, který víceméně koluje na internetu. Možná ho znáte v obněně s Paganinem a s houslovým koncertem, a ten si taky možná někdy povíme zase po čase na připomenutí, ale dneska to je žena a Picasso. Říká se, že před několika desítkami let se jedna žena procházela po Paříži a najednou si všimla, že v jedné kavarnice chodí na chodníku se nachází Picasso a má něco si kreslí. Požádala ho, jestli by ji nakreslil, že mu zaplatí, co si řekne. Za několik málo minut měla v ruce svůj portret. Znáte to, takové ty kliky-haky, kdy má žena hlavu, pod hlavou má hnedka ruku, za sebou má záda a tak dále. Takový ten rozsekany člověk na základě čtvrců, obdelníků, to je specificky Picassosteu prostě. Dostala tedy originál od Picasso a zeptala se ho. A co vám tedy dlužím? Pět tisíc franků, odpověděl malíř. Alež vždyť vám to trvalo jen tři minuty, mistře? Namítla. Ale kdo tak? Odvětil Picasso. Trvalo mi to celý život. Tady vám nebudu mnoho říkat, zkuste se jenom zamyslet nad tou jakoby anekdotou, krátkým příběhem, protože on má v sobě zamknutou krásné tajemství. Těch příběhů je několik, které si ještě povíme na tohle téma a oni mají v jádru úplně to samé. Budeme průběžně na nich naražet. Zamyslete se, co ten příběh chtěl tak člověku, každému jednomu z vás říct. A uzavřeme dnešek citátem na finanční kramotnost, což právě chci, aby každý den zaznělo, nebo většinou našich epizod. A dneska je to od Bedřicha Zelenky. Jediná věc, která se dá dělat bez peněz, jsou dluhy. A to je také velice zásadní, protože když začnete dělat dluhy, nemáte peníze, tak vám to prakticky ničí celou vaši budoucnost. Pokud to za vás nějaký dobrodílet nezatáhne a nepřijde nějaká obrovská milost, která vás z toho vyručí a vám se ten dluh roste, a vy ho prakticky nesplácíte, nebo chováte se k němu velice nezodpovědně, no tak vás to časem dostihne. A kdo pracuje pro dluh, tak jako by nepracoval pro sebe. Ten je de facto životně omezený. Tak já bych se tímto s vámi rozloučil a děkuji vám za pozornost. A my se slyšíme zase zítra 11.5. Takže čau lidi.