039 2023-05-30

In this podcast episode, the host discusses the date and various holidays being celebrated, including Ferdinand's name day. They talk about Ferdinand being a common name in Slovakia, Poland, and Germany. The host then introduces a story about a chef named Narayanan Krishnan, who feeds over 400 people every day, mostly homeless and underprivileged individuals. The chef started a non-profit organization called Akshaya Trust to provide food to those in need. Despite having more volunteers now, he still personally continues his mission. The host finds this story inspiring and talks about the chef's dedication and success. The episode ends with a quote about financial freedom. A dámo, já vás vítám v novém díle, v nové epizodě našeho podcastu Malý Zazrak. Dneska se píše 30. 5., pokračujeme 22. týdnem v roce a máme v pořádí 150. den, koneckonců předposlední den května. Když se podíváme, kdo má dneska svátek, tak je to Ferdinand. Pokud se podíváme zase dookolí a koukneme se tak trochu i na ty mezinárodní dny, světový den moštu, den sourozenců a den potravinářského průmyslového pracovníka. Takže to jsou takové netypické mezinárodní svátky. Bohužel u všech svátků jsem se nedohledal, kdo je zřídil a jak dlouho jsou, takže ty jsou dneska vážně netypické. Ale když se podívám zase dnešní jména, tak tam najdeme Ferdinanda, Elmara a Ferdinandu. Koukneme se do slovenska a Polska, tak zase narazíme na Ferdinanda, nic nového. Takže všichni Ferdkově měse žičenia, protože Ferdinand je v okolní oblasti něco jako u nás třeba Honza nebo Petr. To jsou velice zastoupené jména, jak v Polsku, tak trochu i na Slovensku a v Německu. A když přejdeme Ferdinanda, tak máme potom Androniho, Androněho, Anastazí, Anastazeho, Andřeja, Basilieho, Boleslava a Brodislava. Takže to by bylo asi tolik. My máme docela krásný den, takový čistý, ale na nebi, tady na Třinecko-Těšinsku, je docela požehnaně vlaštovek. Takže pokud nebude pršet dneska, tak bude asi zítra, tady na místě nebo někde v blizku. Ale i přesto není důvod nad tím nějak zanevřit, protože je pořád krásný den. Já bych si dovolil pokračovat naším dnešním citátem, dneska ho řekl Jim Rohn a zní. Pokud nezačneš trávit den, den stráví tebe. Dneska jsem si pro vás přichystal krásný příběh, který mě osobně včera dostal. A přitom je to příběh o takovém úplně obyčejném muži. Povím vám příběh o člověku, který se v očích světa stal úplně obyčejným hrdinou, kterým konec koncu na začátku i byl, protože moc ho lidé neznali. Když jsem se koukal na video v angličtině a přečetl si o něm materiály z několika míst, pochopil jsem, že kuchář Narayanan Krishnan si tohle oslovení jako obyčejné hrdina skutečně zaslouží. CNN ho totiž tak označila v roku 2010 jako jedním z desetí největších hrdinů toho roku. V medii se proslavil už několik let poté, co už dávno slavným proslulým šef kuchářem pětivy hvězdičkového hotelu byl. Dnes dává články, občas natočí nějaký ten pořad, vydává knihy, no je prostě v takovémto našem pojetí, našem chapaní, je mediálně známý kuchář něco jako u nás třeba Zdeněk Polrajch. Jeho dovednost jako kuchář nikoho nenechává na pochybách, protože má kladné recenze, jak od svých bohatých klientů, tak i od obyčejných lidí a dělá čest indické kuchyni. Stejně i jako člověk má stejně mocný charakter. No ale proč? To je zajímavé na ten jeho fascinojící příběh. Každý den se totiž probudí ve čtyři hodiny ráno se svými kucháři, vezme svou dodávku a s jeho několika členým teamem jede do města Madurai, kde se konec koncu i narodil, v Indii, občas i do nejbližšího okolí tohoto města, aby nakrmil více jak 400 lidí každý den, kteří si nemohou dovolit jíst pravidelně denní stravu. Jedná se o sociálně slabé, převážně bezdomovce, matky s dětmi, prostě obecně na lidi bezdomova nebo lidi, kteří nemají pravidelné přistřeši. Nejsou to každý den úplně stejní stravnici, ale najdou se mezi nimi i taci, kterým nosí jídlo denně. Media si ho všimly v době, kdy tohle svoje filantropické a humanitární hobby provozoval už téměř deset let. Spolumajitel prestižní indické restaurace se sám narodil v tomto městě v Madurai a nepocházel zrovna z bohaté rodiny. Sám porazil předsudek hinduistického kastovního systému ve smyslu, že někdo se má narodit chudý, někdo bohatý a tak tomu tak prostě je, protože se nějak choval v předchozích životech. On tento stereotyp poráží svou angažovností a milosrdenským a dokazuje lidem to, že si nemyslí, že by každý mohl za to, v jaké situaci se nachází. Ať už to je na základě toho náboženského přesvědčení, nebo na základě toho, že někteří tvrdí, no a v životě se nepostáralo, tak prostě se mu to patří. On v tohle to nevěří a pravidelně chodí zasobovat jídí lidem jídlem. Český kuchář krmí denně 425 lidí, protože oni váří 425 porci, někdy se to stane, že třeba i porci rozdělí a nakrmí více lidí, ale plus minus těch 425 jídel váří každý den. V roce 2003 založil na daci Akshaya Trust, která byla malou řadovou neziskovkou v jeho městě a okolo roku 2010, kdy si ho právě všimla média, se jeho na dace obrovský rozrost. On ale nepotřeboval publicitu, protože jako šef kuchář a člověk ve velkém indickém městě Madurai byl už proslávený mnohem dříve. Kdy se ho novináři ptali, proč na svoje naklady krmí denně přes 400 lidí, vstává ve čtyři ráno a vaří jim ještě před tím, než otevře restauraci v hotelu, odpověděl úplně jednoduchou větou, protože prostě můžu. Nejhezčí je na tom to, že to dělá osobně. Nedavda dneska skrze jeho nadaci už je to mnohem více lidí, kteří takhle krmí bezdomovce a lidí bez možností mít každodenní jídlo, ale i přesto, že už má mnohem více spolupracovníků a tahle ta zvěst pomoci krmení lidí každodenně alespoň jednou porci jídla už se rozrostla a tenhle potenciál už má i svoje další dobrovolníky, tak i přesto všechno on ještě jezdí a osobně pokračuje ve svojí misi. Tohle je myslím úžasný příběh, není to takové to masmedialní úžasné na základě čeho by byl natočený film a všichni řválí, plakali atd. Není to taková tahle ta hero story, je to prostě skutečně obyčejný hrdina, který dělá každý den to, co má rád a zároveň do toho vkládá část sebe. Co se mi strašně na tomhletom příběhu líbilo, protože on je prototypem úspěšného člověka, zároveň se stará o to, aby se zlepšoval ve své profesi, kterou dělá, ale zároveň udělá něco navíc a stojí ho to skutečně několik hodin navíc, protože oni otevírají restauraci při standardních hotelových snídáních někde mezi 7 a 8 a ještě ty 3-4 hodiny před tím dneska už tomu je tak, že jede z více auty, rozjede se se svými mobily a automobily, zní zajímavě, a jde krmit lidi. Tak to jsou příběhy, které mě skutečně natchnul, takže u toho jsem se musel trošku déle zastavit, ale pokračoval bych zase naši tradiční chvilkou, což je citát o finanční kramotnosti a o financích, které říkám každý den a zní, absolutně svoboda je sen, který se zrealizuje jen těm, kteří si jej nechají zdat celý život, řekl David Walsh. Tak já vám děkuji pro dnešek, rád jsem vám zase nahrál další epizodu, jsem rád, že vy někteří konkrétně lidé občas zase posloucháte, protože vidím odezvu, kdy se koukám do manažerů, že občas se pověde, že ne nás někdo poslechne až do konce, takže ty, takže ta práce funguje, i když vás zatím není mnoho, ale funguje a já se zase těším. Zítra následanou, mějte se krásně, čau. Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.com