031 2023-05-18

The podcast episode discusses the significance of May 18th, including the celebration of Natáša and Timea's name days and International Museum Day. The host also explores the meanings behind various names and shares a story about Soichiro Honda, who founded Honda after being rejected by Toyota. The episode ends with a challenge for listeners to break their daily routines and do something special for a loved one. The host emphasizes the importance of learning from experiences and suggests that motivational books are aimed at those who want to improve themselves. The episode concludes with a farewell and a promise to return the next day. ♪♪♪ ♪♪♪ ♪♪♪ ♪♪♪ ♪♪♪ Krásne milé ráno, vážení pane, vážená damo, ja vás vítam v dalšej epizode podkastu Malý zázrak 18.5. opier v našem čase, na ktorý sme zvyklí. A ďakujem, že sa mnou stávate, že budujete navyky a my sa môžeme spustiť do specifikácie dne. Dneska máme čtvrtek, jak jsem řekl 18.5. Svátek má Natáša a Timea a z těch mezinárodních dnů máme Mezinárodní den muzeí. Založila to ISOM, což netuším, co je, ale bylo to založeno roku 1977. Pokračujeme 20. tydnem v roce a máme 138. den. No, nedělali jsme to sice, ale myslím, že bychom si mohli i rozebrat nějaké ty jména. Když se podívám zase do česko-polsko-slovenského, katolického a jiného kalendáře, narazíme tady na Aleksandru, Erika, Felixe, Eriku, Eufrezii, Fainu, Jana, což je zajímavé. To nevím, či mají jména v Slovensku či v Polsku, ale mají tam Jana. Julitu, Klaudiu, Liberiuše, to už bude asi Polsko. Matronu, Myšlibora a Sandru. Zajímavé. Někde používají jméno Matrona, to je zajímavé. Já jsem to někde nedělal, ale myslím, že by to mohlo být docela zajímavé. Podíváme se na tu Natášu Tyméu, aspoň na ty první. Natáša, no tak to už vidím, o co se jedná. Jedná se o ruskou domáckou spodobeninu jména Natálie, která pochází z latinského dies natalis, rodně den, čili narozeniny. Prestižní jméno Natálie dostávali divky narozené na den Ježíšova zrození, chrysty Natália. Aha, zní velice zajímavě. Původ jména latinsky. Tak podíváme se aspoň ještě na jedno, na tu Tyméu. No tady nemáme blížší specifikaci. V České republice používá 192 lidí dle četností jméno ženské. Původ jména řecky. Aha. Tak to je jediné, co jsme se dozvěděli. A myslím, že bychom se mohli vrhnout zase na dnešní citat. Dnešní citat pověděl Benjamin Franklin a zní to tak. Zkušenost je drahá škola, ale hlupáci do ní nechodí. Tak dneska toho nemám už na srdci, dneska bych vám řekl jenom krátký příběh ohledně jednoho Japonce. Kdyžsi byl, žil jistý pan Shaihiro Honda. Ten chodil z práce do práce a měl doma nazbírané patenty a vůbec to byl velice tvořivý člověk. Jednou se tento muž rozhodnul, že využije nabitku a udělá pracovní pohovor, aby vplnil volné místo v Toyota. Tak se na to připravil jako rodíle technik a jako člověk, který v této oblasti se pohyboval již delší dobu, se velice pečlivě připravil na svůj pracovní pohovor. Když přišel do Toyota, zdá se, že jeho profil nebyl pro bezpečnost, pardon, pro společnost, příliš zábavný a neoslovil je a rozhodli se, že Soichiro není pro tuto pozici vhodný. No tak a co si myslíte, že Soichiro udělal? Co udělal on? Vytvořil společnost nakonec, která soutěží s Toyota do dnes a dali své vlastní příjmení. Takže Soichiro Honda založil dnešní Hondu. Takže na základě tadytoho Japonce máte určitou vyzvu, že i neuspěchy a věci, které s nám nejsou souzeny, můžou otevřit dveře k tomu, aby byly vyzvou pro něco úplně nového. Protože jak to vyplývá tady z toho příběhu, Soichiro Honda původně nezamišlel založit žádnou automobilku, ale on byl technik, který měl v ruce držel hodně patentů a chtěl v Toyota bet pří spěskem. Ti ho nevzali, no a proto dneska miliony lidí si můžou jezdit Hondou. Takže to je asi tolik. A kdyby jsme tady jeden citat na téma finanční kramotnosti, a ten je zase v podobném ladění. Žádný člověk není takový hlupák, aby nedosáhl úspěchu aspoň v jedné věci, jeli by trvali ve svém životě. Taky zajímavé. A jelikož máme čtvrtek, já bych si zase dovolil říct vyzvu. To jste už asi zvyklí, kdo mě posloucháte, že ve čtvrtky máme vyzvy. A vyzva zní, zkuste se zachovat jinak ke svému blízkému, nějakému rodinnému či složníkovi, někoho, koho máte skutečně jako součást rodiny. Nemusí to být součást rodiny, může to být i partner, partnerka, může to být někdo, koho jste neviděli leta. A prolomit tím šedoufádní rutinu. Ono to zní trošku eusemicky, že? Zní to trošku jako takový... Ne, ne všem lidem se tohleto udělá dobře, hodně lidí už žije, někteří i dokonce po leta, po desítky let, v takové té šednífádní rutině a divím se, že jim to funguje dál. Ale zkuste to prolomit. Udělat něco, co neděláte jindy. Pročže ty naše vyzvy vždycky zavisí na tom a ty naše vyzvy mají tu symboliku, že by se měly stereotypy měnit. Měl se udělat něco nového. Zkuste pro toho člověka, svého blízkého, udělat něco navíc. Co já vím, udělat mu snídaní, uklidit za něho, promluvit k němu nějakým jiným způsobem. Třeba i obyčejné, jak se máš, jaký byl dneska den a co tě třeba tíží. Úplně obyčejně, protože partnerské vztahy trpí na to, že třeba mají nedostatek komunikace. Na to napsal můj oblíbený psychiatr Hellinger celou knihu. A tam se vcelku divím, že on se pouští do takových oblastí, protože to je zrovna to, co se neradočte a co lidé si nepřipouštějí, ale on se zrovna vždycky obuje botama do takového téma, které lidi neradi slyší. A jak jsme si řekli dnešní citát, zkušenost je drahá škola, ale hlupáci do ní nechodí, tak právě bych řekl, že tyhle motivační knihy a knihy, rozebírající problémy, právě cílí na lidi, kteří se poučit chtějí. Zní to možná trošku agresivně s takovou skrytou pojintou, ale myslím, že minimálně prakticky. Já vám teď děkuji za dnešní posleh dneska, asi jak se koukám, jsme to stihli rychle, není to zase tak dlouhé, a já vám děkuji, a my se slyšíme zase zítra, vpatek. Tak se mějte, čau.