Details
Vítejte v novém nádherném dni, dnes máme 26.04.2023 a povíme si zase nějaké zásadní informace. #MalyZazrak, #5minutprosvobodu, #ekotolerantik www.5minutprosvobodu.eu YT: https://1url.cz/@YTekotolerantikasub $: http://patreon.com/ekotolerantika fb: https://www.facebook.com/ekotolerantika ;) < -|---
Comment
Vítejte v novém nádherném dni, dnes máme 26.04.2023 a povíme si zase nějaké zásadní informace. #MalyZazrak, #5minutprosvobodu, #ekotolerantik www.5minutprosvobodu.eu YT: https://1url.cz/@YTekotolerantikasub $: http://patreon.com/ekotolerantika fb: https://www.facebook.com/ekotolerantika ;) < -|---
Listen to 015 2023-04-26 by Malý zázrak MP3 song. 015 2023-04-26 song from Malý zázrak is available on Audio.com. The duration of song is 18:00. This high-quality MP3 track has 1324.441 kbps bitrate and was uploaded on 26 Apr 2023. Stream and download 015 2023-04-26 by Malý zázrak for free on Audio.com – your ultimate destination for MP3 music.
Comment
Loading comments...
The speaker greets the listeners and discusses the early morning sunrise. He mentions the date and various holidays, including World Intellectual Property Day. He explains that he started the podcast to share his thoughts and philosophy, inspired by successful self-development leaders. He emphasizes the importance of morning routines and productivity habits. He also mentions the influence of friends and the power of teamwork. The speaker concludes by thanking his supporters and announcing upcoming bonus episodes. 🎵🎵🎵 Tak, krásné dobré ráno, přátelé, pánové, dámy, všichni do mě posloucháte a znovu vstáváte se mnou a pěstujete ráni na věky. Dneska jsem se probudil 5.50, už s otevřenýma očima jsem se koukal do krásného nového slunce, takže to vypadá, že den se nám znovu prodlužuje, protože jindy to bylo pochmurno nebo přitmý, dneska už máme slunce delší dobu, takže to vypadá, že ranní vstávání co se tyče i ptactva a rozednění bylo dneska skutečně brzo. Já vás tedy zdravím v novém dní a povíme si nějaké to malé intro. Dneska máme 26.4. je středa, když se podíváme zase na nějaké ty data, opět máme 17. tyden v roce, tentokrát je už 116. den, svátek slaví oto, když se podíváme na mezinárodní svátky, tak tam máme taky otu, výjimečně, vypadá to, že i v zahraničí ho mají, pak jsou různé modifikace jako oto, udo, uve a různé. Co se týče mezinárodních svátků, máme světověden duševního vlastnictví. Kdo to založil? No kdo asi? Osa, že? Ale i ta mezinárodní organizace? Jenomže ona není jediná, založilo to především a primárně světová organizace duševního vlastnictví, což je právě taková ta nadřazená federace podobné Ose a různým lokálním asociacím, které chrání autorské právo, což je vlastně dobře a je to úplně skvělé, protože se to slaví od roku 2001 a dá se říci, že už jednu celou generaci můžeme mít den, kdy autoři hají svá práva a tvoří něco skvělého pro zbytek světa, což vlastně dělali vždycky, ale teď už mají vlastní den. Takže já vás vítám a povíme si něco málo k tomu, proč se rozvíjí tento podcast, nebo jak jej chceme rozvíjet. Tak, dokud jsem v ráži, dokud, já tomu říkám, je mikrofon rozehřatý a je a speaker taky, tak jsem se rozhodl dneska udělat vložku, kterou zítra vpustím v rámci toho středečního nahrávání. Nebude tomu jinak, není to přednahrávány podcast, samozřejmě zítra ráno se taky vstanu, taky vás pozdravím, ale tenhleten text už bude vložený do středy. Já jsem se rozhodl udělat takovou trošku promluvu vůči vám jako posluchačům a tak trochu zbilancovat těch předchozích de facto 15-16 epizod, protože je to půl měsíce s celou tou připravou, co jsem se na to chystal, to bylo zhruba týden, koneckoncu to říkám v té pilotní epizodě, takže je to cirka ten necelý měsíc, co nahrávám podcast Malý zázrak. Chtěl bych něco říct si k iniciativě a k filozofii tady toho celého pořadu a co mě k němu vlastně vedlo. Proč jsem začal tenhleten podcast, to víte, řekl jsem to milionkrát, je zatím Edgar Tolle, jsou zatím všichni ti myslitele a ten denční vývojový vůdci seberozvoje, kteří vstávají po ráno, ať už je to knižka Steva Sanderse Zázračné ráno, ať je to pan Bembly, ať je to pan Frederik Kařelek z Polsky a všichni tihleti iniciatoři, kteří založili svou existenci na tom, že pracují po ráno. Je to vidět i na jejich vysledcích. U mě tomu je úplně stejně, já jsem nahrával a dodneska tvořím podcast Myšlenka nebolí, což je podcast, který sice není nikterák známy, ale docela se dobře chytnul v českém prostředí, protože ho máme mezi těmi čtyřmi tisici podcasty, které aktuálně plus minus nyní vysylají v té bilanční šestistovce, kteří aspoň pravidelně vydávají, mají svoji posluchackou základnu a dokonce se tam na ni někdo zareaguje. Takže Myšlenka nebolí je OK, je to malý podcast, ale tam mě lidi poslouchají a je to fajn, ale zjistil jsem, že těch mých 442 v odvysílání, na které jsem se nedávno kouknul, je tak trošku neefektivní. Proč jsem to vždycky nahrával v nedělí večer? Zjistil jsem, že toho mnohem lepé a mnohem více nahraju, když se tomu věnuju pár minut v určité pravidelné sekvenci. No a zase podle schématů zazračené ráno jsem tu začal natačet ráno a musím říct, že to funguje. Jsem už není v kondici, že dokážu nastrimovat vám tady na Castbox, kde slyšíte ten surový hlas, takže kdo si mě zapnete skutečně ráno, tak to slyšíte s tím mlaskáním a s tím všim bez uprav. A já nasledně vždycky ten záznam, který se mi tam vytvořil, sestříhám a dám ho offline na celodenní bazy, abyste ho mohli poslouchat i ti, kteří jste přišli později a posloucháte mě, dá se říci offline past off. Ale proč jsem začal zazračené ráno? Když jsem si udělal researchy a podíval se ke kamoši Googlovi, zjistil jsem, že malý zazrak je na internetu snad už milionkrát. A když si dáte hashtag malý zazrak, většinou tam najdete nějaké neziskové organizace, že se někomu povedlo někoho zachránit z nějakého zemětčesení, že se narodilo malé dítě atd. Ty narrativy tam jsou prostě jasné. Takže já teďka zhruba po tom měsíci budu bilancovat a něco málo udělám s tím podcastem, neříkám, že přímo zasahnu do nazvu, ale trošku rozvinu myšlenku. Jeden právě z lidí, kteří se podíleli aniž o tom ví. Na vzniku tohohle podcastu je můj kamarád a čehorus Vasil, který žije ve Fritku a to už více jak 25 let a on mě navedl tady na tu myšlenku. Takže nejenom Steve Sanders a další lidé, kteří takhle stavají Puranu, ale Vasil mě přivedl k myšlence čerpat z věcí známých. On totiž je adventista a stejně jako já svoje primární myšlenky čerpám z Biblie. Ávida, teďka si asi polovina posluchačů odsedlo od počítače. Ne, já se za to nestědím skutečně. Jsem věřici člověk, čerpám z Biblie a stejně jako Vasil jsem přišel na jednu věc. Vasil vždycky, když se snaží evangelizovat lidi a povědět lidem něco o Bohu, často k tomu používá hřecké a římské filozofy, věci, které má načtené z jiných míst a řekl mi tuto myšlenku. Já jsem si ji strašně zapamatoval a jsem za ní strašně rad, protože řekl, všichni myslitele tohoto světa nepřišli na nic nového, jenom prakticky podporují to, co už dávno známe z Biblie. A hned mi to zrcadlil na skutečně několika různých výrocích, na několika místech u těch lidí, ať už to je Nikola Tesla, nebo je to Platon, nebo jsou to lidé různě v historii, kteří se zabývali fyzikou, filozofií, pracovali v různých dědinách a oblastech lidské tvorby a lidského snažení, polovina všech těch výroků naraží na něco, co už jednou bylo řečeno v Biblii. Takže to je skutečně obrovský pramen informací, je to milostný dopis člověku a já věřím, že z něho můžeme čerpat znovu dnes. Takže pokud mě poslouchá, ale pochybuji, že mě poslouchá, musím mu to říct, teďka už ho uvidím jednou za čas, Vasilovi a všem dalším přátelům, kterým jsem o tom řekl a ví, že nahrávám tuhletu edici, tak těm je věnovaný tenhleten podcast a všem novým lidem, kteří se mnou sdílejí o nem princip stávání po ránu. Protože to má další benefíl, jak jsem zjistil, ono to funguje, v té knížce jak to píšou, jelikož když se vzbudíte mezi tou šestou a sedmou a donotíte se k tomu něco dělat pro sebe, lépe si nastartujete den, pročže znáte to takové, když jsem to zkoušel naprvé, napoprvé, asi tak dva roky zpět, ještě ve svém starém bytě a vždycky jsem si říkal, ty vole, já musím vstávat na šestou, to je krdavina, to je blbost, to je taková otrava a vždycky jsem se vzbudil v šest a pokud jsem nemusel vysluveně jít do práce, tak jsem se ještě hodinu balil v posteli. A kde jsi, a co jsi, a co se tam někde hrabal v mobilu a čekal jsem, než mi někdo zavolá a milion věcí a takhle to pokračovalo asi několik měsíců a musel jsem se vysluveně donotit k tomu vstávat. U Steve Sanderse v knize Zázračné ráno jsem si osvolil takovej seznam napsat si dva, tři body už předchozí den. Já nyní těch posledních několik měsíců prakticky žiju na seznamech. Ať se to jedná od placení elektřiny a všech možných povinností, až po to, co mě čeká nasledující den, vždycky si všechno schematicky, polopatecky pišu, někteří se tomu možná smějí, ale zjistil jsem, že všichni úspěšní lidé, kteří něco vybudovali, fungují stejným systémem. Ono, vez si takovej ten debilniček, není nic jiného, než to, co se učíme ve školách a nic jiného, než to, co předurčuje lidi k tomu, aby se nasledující den mohli a chtěli k něčemu dokopat. Prostě se nějak snažit. Já si napišu těch několik schematických bodů a zjistil jsem, že když se donutím to dodržet, i ten den začíná úplně jiným nabojem. Prostě musíte něco dělat, jelikož nechcete zklamat sami sebe a to, co jste si přece vzali. A ono to funguje. Já se každé krásné ráno napiju, dvakrát, třikrát si zacvičím, i když to je takové to mikro. Člověk se probudí, skočí z té postele ven, už přestane se dívat někde na levo, na pravo, na nějaké přesvědčování se stát. Ne listuje tam milion věcí v mobilu. Já jsem si dal takovou zasadu, že na mobil se dívám až u snídaně, respektive pokud by mi už vysloveně někdo nutně volal, takže tím se omluvám i svojí kamarádce, která mi včera volala. Se pochybuji, že to bude poslouchat, ale jedna z náma mi občas volá a já jsem ji musel včera ignorovat, protože proč? Nechci porušit to svoje pravidlo odložení mobilu před spáním. To je taky jedna z zásadních věcí a taky to, proč jsem založil tenhle podcast. Protože vám chci demonstrovat naviky a chci vám dokázat, že to funguje. Spoustu úspěšných, produktivních lidí, a už je jedno, ať jsou zaměstnání, nebo mají vlastní podnikání, nebo tvoří nějaký osobní projekt na jakékoliv bazy, se dostalo tam, kam se dostalo, jenom na principu seberiscipliny. Protože to je úžasná věc. Vy se chráníte proti demencii, když máte dobře naspáno a když se dobře probudíte do nového dne, co se stane? Vaše tělo vyplaví melanin, dostane se vám trošku endorfinu, což je zase hormon radosti, vyreagujete na slunce, protože pokud nemáte slunce, tak nemáte nic. Proč je nejvíce sebevražd v oblasti Norsko, Švédsko, Finsko, tam, kde je během roku nejvíce tmy? No, protože lidé nemají radost, nemají endorfiny, nedokážou čerpat tu přirozenou energii, kterou nám pán Bůh dal na každý den. A je jedno, jestli je slunečný den, nebo jestli zrovna prší. Prostě probouzíte se do nového krásného dne. A je už jedno, jaké je vaše psychofinické nastavení, jestli někde byl brblaté od rána, nebo jestli jste se okamžitě vzbudili a řekli jste, jo mate, dneska bude něco úžasného. Tak je úplně jedno, jako máte na ladu, vždycky to vaše tělo pozbudí. Vaše komůrky na to přijdou, že musí pozdravit ráno slunce. Není to nějaká ezoterická bajka, není to nějaká zase taková ta koučovská hanírka, se kterou dneska operuje každý. Je to prostorické medicinské zjištění, že prostě živý organizmus reaguje na světlo. To je prostě fakt. A je jedno, jestli jste křeček, kterého zrovna někde je dole, tam teď provadíte v strávě, jestli jste v králík v králíkarní, jestli jste opice v zoo, slon, nebo vorvaně v oceánu, nebo prostě člověk. Každý živý organizmus reaguje na příchod slunce. Takže spojení dobrého spánku, který si nenarušíte během noci, těch 7-8 hodin, probuzením do nového dne a impulzu, kdy se donutíte něco dělat, to je trojkombinace, to je taková trojnožka, která vede k úžasným výšlevkům. A ono to vážně funguje. Takže tímhletím povídáním bych chtěl uzavřit tu dnešní vložku, protože to je taková administrativní epizoda. Chci pozdravit Ilonu, Vasila, chci pozdravit všechny své bývalé kamarády i bývalé přítelkyně a všechny, kteří se podíleli vůbec na mé vzmlažení, třeba i Ondru Chojnického. Chtěl bych pozdravit Antonyho z naší redakce, který se mnou se baví tak jen za půl roku, ale vždycky mi pošle milion textů, takže je takový externí pracovník, který jako na mě nemá čas, nevěnuje se mi a nepatří do mého klubu, ale dělá mnohem více než jeho členové, kteří tam náleží. Takže chtěl bych pozdravit těto lidi, díky nímž mám asi 50% obsahu ve svých podcastů a stačí mi vážně už jenom předělat temata a zbytek si se ženu sám. Takže musím zase zhodnotit i další pravidlo, že když nejste na všechno úplně sám a rozmanagujete si systém práce, tak prakticky máte jakoby spolovine vyhráno. Protože řekl jsem to tady i nedávno v jiném epizodě, proč třeba úspěšní a bohatí lidé si najímají tady chůvu, tady kuchařku, tady manažera, tady administrativního správce, tady učitního, no protože proč? Protože by neměli čas na svůj biznis. Lidé, kteří celý život fungují v jednom zaměstnání a dívají se prostě na tyto lidi z hora a řeknou si no jo, buržuň, no jo, bohatý člověk, to je typek, ten si to může dovolit. Není to pravda. Já bohatý nejsem, já jsem obyčejný kluk jako všichni ostatní, který vyšel do zaměstnání, ale ten princip funguje. Funguje úžasně, když rozložíte svou práci na své přátelé a je jedno jestli zdarma nebo za peníze, když rozmanagujete a rozdělíte si svoje úkoly, máte o polovinu méně práce a i tak je to poznávna vašich vysledcích. Každá týmová práce, ať je aktivní nebo pasivní, vždycky vytváře vás své vysledky. Proto já potřetě a naposledy zdravím své přátelé, děkuji jim za veškerou tu pomoc, za veškerou iniciativu, kterou mi prokázali, ať už v minulosti nebo dodnes. Někteří třeba pro mě nic neudělali, jenom mi dali cennou zkušenost. To je zase jedna moje kamarádka z Místku, o které bych se nerad bavil, ale ta mi dala nejcennější zkušenost, která mě dovedla k tomu právě něco dělat. Tím bych uzavřel dnešní zamišlení a po tomto nahrání od zítřka by měl mít ten podcast možná trošku zmodifikovaný název, ale do toho bych nerad zasahoval a rozhodně budem mít jinou zvnělku, jinou upravu a trošku jiný naběh. Takže to jste projekční baze a tento týden ještě nahráju další díl Myšlenky nebolí, takže kdo mě odebíráte a koukám si, že mi tam skočil zase jeden člověk mezi tím, co teďka nahrávám, takže máme 443, takže kdo mě posloucháte, vyjde Myšlenka nebolí a přijde i bonus. Letos už nastartujeme i bonusové epizody, takže sledujte můj Patreon, tam dávám zatím obrazky a pdf knihy a kromě podcastu 5 minut pro svobodu už tam budu vkladat i bonusovky Myšlenky nebolí. Takže zkusíme to zmonetizovat v trošku větší režii a koukám se, že už vás je pár, není to žádná slava, ale mám pravidelné posluchače a chtěl bych vám dodat něco navíc. Takže vám děkuji za pozornost, dneska jsem to trošku rozkecal, myslím, že máme nejdelší epizodu, sahá to až na 16 minut, ale já věřím, že kdo jste se mnou vydrželi, tak jste právě ti, kteří chcete poslouchat tuhletu relaci. A přeji vám krásný zbytek dnešníhodné krásny stup, jsme prakticky uprostřed ty dny a věřím, že vás čeká něco úžasného, mějte se fajn, čau. Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com
There are no comments yet.
Be the first! Share your thoughts.
