podcast 10

Tak zatleskuj, no. Tak, teď jsme zatleskali, kamaráde. Ty brďo, tak tohle je. Víš, teď to bylo jen hlasy. A teď prostě lidi, kteří jsou naše světla, my nevíme. Co tady povídají. To by bylo... Páta, my jsme tady živí a zdraví. Jakože... Tak zdraví a zdraví. Jako, chápte. Co bych se tam chtěl říct. Jako, že nás vidíte. Že nás jenom neslyšíte, ale že nás vidíte. Teda, ti, co jsme to půjštěli na... na... na Youtubeu. Ne, ti, co jsme to půjštěli na Spotify, tak se můžou podívat. Ale možná jsme to Spotify. No. Tak měl to stát. No, kdo to risknul, tak nás teďka vidí, každopádně. A to, co my si cítíme. Každopádně, co dneska chceme probírat. No, dneska máme žubilejní 10. díl, přátele. Takže proto... jsme z toho měli tady naše studio trošku provizorní. A proto ten díl bude takový, myslím, že pro nás hodně důležitý, hodně důležitý termál, který budeme probírat. A to je nějaká životní vize. Proč je dobrý vědět, co v tom životě chceme a nějak s tím pracovat, jak si to udělat. Takže o toho si dneska popovídám. Ale my jsme se s Tebou nedávno dostali do jedný poměrně dost zajímavý komunity lidí, kde nám byla položena jedna poměrně zásadní otázka. A to, jak chceme žít. Prostě bude se nás zeptat, jak chceš žít. My třeba z mládí známe otázku, co bych chtěl jednou v životě dělat. To je taková běžná, ale spíš je to myšlenou, jak je povolání. Kdybych chtěl v tom životě zastávat, jak mi to tak alespoň přijde. Ale není to, co chceš žít. A ve chvíli, kdy já jsem se zamyslel na tím, jak by měl můj život vypadat, jak já bych chtěl žít, sepřál jsem si to, tak jsem zjistil, že úplně jak k tomu dojít. Hlavně, že s tím životem, který já jsem nějakým způsobem naplánoval, který jsem s ním myslel, že budu žít, tak se k tomu vlastně nedostanu. Ano, kolikrát podle mě člověk zjistí, že to je docela těžký úkol. Napiš si x cílů. Ještě k tomu, kolik my jsme si psali cílů. My jsme si psali 101 cílů. A přátelé, to vám říkám, že to je teda pěkný záhul. Opravdu mě to dalo Nějakou chvíli dál je to. Tak to je dobrý s těma cílem. Asi s nějakým tím tvým seznamem, který si uděláš pořád pracovat. Protože třeba v nějakém období tvýho života tvým největším cílem může být vydělat kupu peněz nevím, dělat něco závodně ale třeba za deset let můžeš mít úplně jiný názor. Můžeš mít cíle, znamený se půjdu měnit na deset. Ale je dobrý to postupně zaaktualizovat. Ono to hodně koresponduje pro mě. To hrozně koresponduje třeba s tím tvrdzením, že člověk v životě umře několikrát. To ti vlastně taky otevře oči hodně. Probírali jsme to ve škole. Znamená to, že vlastně nějaký... To jsem asi nebyl. To je totiž to, že to byla přednáška. Víš. To je někdo tak povinný, takže... Já hodně hodně jenom na ty přednášky, kde se naučím něco, co v tom životě skutečně uplatím a skutečně používám. A kde nejsem já. No taky občas nedoradiš. Co jsem tím chtěl říct, že člověk umře za život několikrát. To znamená, že v nějakým tvém životním období nějaký životní náhledy podle nějakého tvýho názoru k věcem přistupuješ a chováš se nějak. No a spolu s časem prostě se tvoje osobnost přetváří. Tvoje skupina lidí, která tě obklopuje, se mění. Což je nějak jako přirozený. A tím pádem nějaký tvoje já, který ty jsi byl v určitý době, prostě umře a přetvoříš se zase v někoho jinýho. Takže tohle se myslím, že hodně sponduje s tím naším seznamem a právě proto je dobré ho aktualizovat a pořádov přetvářet k tvýmu obrazu, tak jak ty seš teďka. Ještě jednoho určitě dobré zmínit, že když si to pojedeš se pysovat, tak buďte fakt až jako nerealist. Vy se pysujete tak, jako kdyby čas ani peníze nebyly v tom životě problém. Vás jako první fakt přehládnějte. Vy to byste fakt úplně nerealisticky. Co by opravdu ta vaše duše chtěla? Víte co, my jako děti, jsme měli obrovský sny, cíle, prostě chtěli jsme, já nevím, já jsem chtěl třeba lítat, já musím tak. Ale nebyl sen prostě něčím omezovaným a pak jsme třeba nastoupili do toho školního systému a tímhle řečenom dostal se to nějaký skupinu lidí, kteří to nějakým způsobem měli a ty ti prostě nějakým způsobem řekli, hele, to nejde, to prostě nejde. Už si dostal za uši, prostě ten reality check, když co, jak to úplně dělá. Tak si představte, že my jsme byli úžasnění s tím, že vlastně něco, něco nejde. My jsme, právě by nám i byla doporučena slížka opovek a tam právě byla jedna krásná pasáž, kdy to opisovali, tady to přirovnávali k circusovému slonovi. Když si všimnete, když si přijde do circusu, tak slony mají na noze takovej obojek a jsou přivázaní ke kůru. S sloním, kdyby se rozaběhly, tak to urvou. Ten řečíte, jak je slabý, ten kolik nemá z tý země věru. Ale ono je to proto, že oni, když byli malí, tak chtěli prostě různě třeba pobíhat a byli právě přivázaní ke kůru, aby se od něj nemohli hnout. Víš? A vlastně, jak byli, pro co? Už byli nasvědčeni, že vlastně nejde, že to nejde. Jo? Oni prostě byli už přesvědčeni o tom, že to nejde. Tak ve chvíli, kdy je přivedl na to představení třeba, že je tam, tak oni prostě už neutečli. I když by mohli. Ale jenom prostě si mysleli, že to nejde. A to má prostě obrovskou sílu, že? Jo, určitě. Když si vlastně člověk uvědomí, že... Fakt představte si, zeptal se vás někdy na to, jak byste chtěli žít? Reálně jako zeptal? Správně byste se vlastně měli zeptat vy sami sebe, že jo? Tak by to v ideálním případě mělo bejt. Ale třeba i když přemýšlíte nad tím, tyjo, co bych, což určitě někdo z vás minimálně dělal, tak tyjo, co kdybych vyhrál ve sporce? A já jsem takhle jednou přemýšlel. A přemýšlel jsem už trošku vážnějc. A říkám si, tyjo, já vlastně ale nevím, co bych dělal. Tak aby vlastně třeba nějaké to bohatství si neudrželo, abych ty peníze nerozforfoval. Já vlastně vůbec nevím. A teď jsem vlastně přišel na to, ty brďo, tak já vlastně třeba nemám ani jako v jiných ohledech jako úplně stanovený ty cíle. A taky nevím, třeba vlastně si rady. I když třeba člověk pořád doufá, že jako jednou, víš, vidíš to dobrý auto, řekneš si, no to jednou. Třeba. Když se zadaří. No ale co se zadaří? Zadařit se přece musí od tebe. Jako od toho, co ty děláš. Takže z tohohle důvodu za nás je důležitý udělat si ten seznám a stojit na cílu. Minimálně stojit na cílu a pořád s ním pracovat. A ještě ideálně na ně vlastně každej den koukat. Tak vám i do popisku. Fakt jakoby, fakt každej z vás zkuste se nad tím zamyslet, zkuste si to svestat. Vám i do popisku hodíme návod na jednu stránku, kde vlastně i podle, který i my jsme si to zapisovali, jsou tam nějaké otázky různých sektory, jak byste chtěli říct zrovna třeba já nevím, rodina, jak se chcete oblíbat, jak se stravovat a fakt si to představte. A sepíšte si to. Fakt jakoby to, že si to člověk se, nejenom nad tím přemýšlí, ale to, že si to zapíše, má jednu obrovskou výhodu, protože do tý hlavy si to nějakým způsobem zaprogramuje. Vlastně je takovej systém v našem mozku RAS, který... Reticuleční aktyvoční systém. Reticuleční aktyvoční systém. Odživěte si. Naše, náš mozek, ní má hromadu věd, prostě miliony miliony věcí, který prostě každej moment ty prostě vidíš, nebo můžeš vidět, ale tvoje vědomí ti propustí pouze pár z těch věcí. Ty za ten den potkáš třeba tisíce lidí, ale zavolávají se oblečeně pouze pár dní. U toho jsou třeba nejhezčí lolky, nebo prostě třeba kamarádi, který poznám, který potkáme. Právě člověk, když si řekne, co chce, tak to je jeho vědomí. Začne filtrovat ty ostatní věci. Přesně tak. To je přesně ono, co se říká, že člověk vidí to, co chce. Třeba i když přemýšlíte nad, já nevím, nějakým modelem auta, který vás zaujal, tak najednou znáte určitě ten pocit, že jdete po ulici a najednou těch aut vidíte, jako všude tolik. Třeba oni se tam prostě jedou. Akorát jsi to prostě začal zanímat. Takže... Takže takováhle věc určitě funguje. A teď jsme tady, jak to musí fungovat s tím, když vy se takhle naprogramujete, že prostě chcete úspět. Že prostě chcete ty svoje cíle splnit. Tak vás to tam prostě samo dokáže dovízt. Právě my jsme přečli tu knížku odpověď všem jí... Já ji tady mám. Dobře se to tady dopnu. Měla odpověď. Doporučujeme přečítejte aby jste ji tady viděli. A tam to právě všechno prostě píšou. Ono tady je takovej, jak to říct, podtitul. Rozhodněte se, co chcete od života a vlastně to přijde samo. A pak to také, když to tomu mozku zadáte tomu RAS, tak on už vás k tomu dovede. Protože ty příroditosti, vlastně ten váš mozek už bude filtrovat. A vy to uvidíte. Ty věci, ty příroditosti. Totiž to bohatlí nepřijde samo, ale přijde aspoň vyzet tý cesty k tomu. Jo, že najednou si řeknete, tyjo, ale tohle by fakt šlo. A tohle by šlo takhle udělat. A kdybych udělal tohle, tak se třeba splní tohle. Tak to zkusím. Víš, ale hlavně to prostě podvědomí. Už hází ty určitý věci. A mnohem víc příroditosti si všimáš. Já zase použiju část ty knížky, kdy jdete dalej po letišti a tak tam může nějaký ten hlasatel. A když nespozorujete, hned to zajistíte, ale jinak vůbec nevíte, co ostatního se tam povídá, protože to pro ten retykulační systém jako není důležitý. Takže, ještě jedno, sepíšte si vaše sny a stíle. Protože je to jak v tou lodí, víš. Přesně tak, když si prostě nevytřídíte nebo nevyberete kurz, kterým se ta vaše loď vydá, tak přece někde se rozkotáte. Někam prostě nedoplujete v životě. Takže si prostě loď bíří z přístavu a ve chvíli, kdy má přesně naklánovanou tu plavbu, má to napohané počasí, má tam nějakého služitýho kapitána, který tu loď vede, tak ta loď v 99% dorazí do cíle. A ve chvíli, kdy je bez posádky a jen někdo zapne motor a pustí na to moře, tak možná se nedostane na nějakou z přístavu, víš. Takže, díkám, jako říkněte, jest kam jste, říkne, že někam. Řekněte si kam a pak zapište si to, co nejvíc konkrétně. Jo, je hezký na srdci, mám velký barák, ale jak ten barák vypadá, kolik má pokojů, jakou máte pracovnu, jak hrozný je ten bazén, jak hezká je ta sauna, kterou tam máte, jak hlžá je ta televize, jaký tam máte záležitosti, pak zkuste nastat do těch největších detailů. Do největších detailů, opravdu, co rozještat. Zastat si bejt bohatej, co to znamená. Chci bejt bohatej. Toho přece vám žádnou cestu neukáže, chci bejt bohatej. Ale jak vy si představujete to bohatství? Co pro vás to bohatství znamená? Právě to už jsme na prvním díle, který jsme tu měli. Tak myslíš, že byste mohl trošku třeba pookrej, aby jsme inspirovali našich zivák, jak třeba ty si představuješ svůj život nějakých třicet, čtyřicet let? Tak já si představuji nějakou finanční nezávislost tak, abych měl čas, dostatek času a tolik, kolik chci času na svoji rodinu, na to cestovat, užívat si života. Protože podle toho, podle mě, prostě po tomhle ten můj život je a to je to gro vlastně mýho bytí. Takže nechci být 24-7 za pásem, nechci být jako z většinu života v práci kvůli tomu, abych vlastně za svůj trácený čas vyměňoval vlastně ty peníze. Pamtujte si, že když jste prostě v práci, tak za tu výplatu, kterou jednoměsíčně dostanete a to ještě kolikrát v práci možná dostanete nebo nějakou část dostanete. A nebo ti, co slyšeli nějaký minulej díl, tak vlastně třeba nahradí AI. To je možný. Takže tam potom vy to nahrazujete tím svým časem, ale který byste mohli strávit úplně někde jinde. S úplně jinýma lidma. A to je o co tady běží. Já to asi nevím jak moc to doplňu, ale to mám fakt hodně podobně. Chci být pánem svého času. Nemůžu chtít přijít do práce, prostě nepůjdu. Když budu tím jako pracovat, tak budu dělat něco, co mě baví, co mě naplňuje, co mě posouvá, stavit ve svém životě, prostě pomáhat ostatním lidem. A samozřejmě tohle všechno asi vede přes ty peníze, přes ty finance. Ale uvěřte si, prostě často třeba odpíchám nádory, že jste vládní. Všude řešíte jen peníze. Peníze nejsou všechno. Nejsou. Ale peníze jsou pro mě a my jsme to říkali několikrát. Je to prostě jenom nástroj k tomu, aby jsme my těch našich cílů dosáhli. Nám nejde o ty peníze. Nám nejde o ty sny. A bohužel dneska je to tak, že musíš mít ty peníze, aby jste... A dneska je pravda, že peníze ti dokážou koupit v podstatě cokoliv. Prostě hodně cestovat. A mě chtěli, kdyby moje děti viděli tátu jen večer, když přijde z práce a po víkendu, když přijde zase. Abych jim nemusel říkat hele, nemůžu jít na tvůj zápas, protože musím do práce. Nebo nemůžu jít s tebou prvně do školy, dopravit tě tam, protože jsem prostě v práci. Tohle je asi ten... To je fakt jako velká myšlenka. Kdyby třeba i rodičům trošku přijemnit to stáží, protože jsou to vlastně... Kvůli kterým já tady vlastně jsem, díky kterým já jsem mohl hrát ten fotbal, a hraju furt ten fotbal. A kteří mě podporovali, mohl jsem jít studovat, kteří mě podporovali. A takže bych to v tom nějakým způsobem rád vyučil. Prostě my jsme si stanovali nějaký cíle. Chcem jich se pokusit teda zasánout. A ty cíle jsou jaký jsou. Samozřejmě doufám, že lidi, co to poslouchají teďka, tak si sami říkáte hele, tyjo možná bych to měl i podobně kluci, tyjo možná by to nebylo špatný. Víš, i s těma rodičema. Jako chtěl bych prostě mít čas na tu svoji partnerku, na ty svoje děti. Přece jí to dává největší smysl. Myslím, že mnoho našich diváků je ten problém, že v životě se jich na to nikdo nezeptal. Já jsem na tím taky nepřemešlel, dokud nebyla tam položená ta otázka. Jak chceš žít? Co chceš mít? Kde chceš bývat? Jak chceš sestovat? Kolik chceš mít dětí? Jak budete žít? A to je právě ten problém, že ty lidi jsou přivázani jak ty sloni v nějaký realitě. A nevědí že nějak to funguje. A těch snů a cílů může dosáhnout původný ten, kdo je mám. Je to tak, když prostě sednete do auta, tak taky nejedete někam. Když sednete do auta, tak taky zapněte navigaci, protože chcete tam dojet. A ty sny a cíle můžou být samozřejmě rozlišní. A pak je potřeba k tomu zahrát nějaký určitý cesty, jak si ty sny a cíle splnit. A zase, když zahráte do Google, že chcete jít támhle za rok, tak vám to, ty mapy vám řeknou když těžký, to je největší. Když padeš z Prahy do Brna, tak zvolíš ten prostředek auto. A když budeš, když padeš, když se chceš dostat do Miami, tak nepadeš takovosti. Spousta lidí prostě chce něco, ale nedělá to. A to byl přesně ten můj problém, že já jsem vlastně, když jsem si představil tu vizi, tak já bych chtěl do toho Miami, ale já jsem prostě na kole. Takže teď je potřeba najít nějaký ten jiný dopravní prostředek, který vám těmu snům a cílům ponuženo. A takhle vlastně koncipujeme i tenhle podcast, video, vlastně, tenhle kanál, který jsme tomu změnili úplně pod U. Takhle to koncipujeme, že my chceme vlastně růst a doufám, že růst s našimi posluchačemi, nebo s lidmi, kteří se aspoň trochu do toho zažerou. A chtěli bychom společně něčeho dosáhnout, chtěli bychom třeba vybudovat nějakou komunitu. A tohle vlastně nejsou žádné prázdné slova, tak jako miliarda, miliard všech různých instagramových účtů, kteří vám slibují tisíc dolarů za den. Takovéhle blbosti. Ale vám tady opravdu podáváme pomocnou ruku. Takže je potřeba fakt i cítit. A asi ještě bych určitě zmínil důvod, proč vůbec třeba se máme možnost učit opravdu ústešných lidí, kteří budou si ty své síle vlastně plněj nebo k tomu mají hodně blízko. A já jsem si hodně dlouho pokládal jako otázku, proč oni nás to chtějí učit být taky ústešní. Zase je to úplně jednoduché, protože vy na tom kopci přece na tý božené nechcete stát sami na tom topu. Chcete tam mít spolu ty kámoše, s kterýma budete se stát na těch exotických krajích. Chcete prostě je to takový takový blbý, tak jako jo, třeba pojď s kámošem do Chorvatska na dovolenou, ale ty jsi tam budeš koupovat všechny ty atrakce, budeš mít ten úsocný apartmán a on se tam bude cítit jako blběn. Takže nebo řekneš, ale já bych tam mohl na měsíc někam třeba jít do Ameriky, tak jedno tyjo, Amerika to neznamená jako na 14. maximálně, takže jo, ale ty jsi tam budeš koupovat ty zářitky a on takže i tohle je jako ale tohle prosím vás není jako žádnej náš výmysl tohle jsou opravdu přeinterpretovaný věty, které nám říkají lidi, kteří fakt něčeho už dosáhli a samozřejmě nám říkají i že klasický Čech si řekne tyjo, ale proč by mě nějaký zpěšnej, bohatý člověk jako radil mám viděla prachy přece jako, ten si bude držet toho svýho korítka a jako prdí na všechny okolo a než jako mi to došlo, tak jako chvilku trvalo bych ještě zmínil věc, kterou jsme už teda řekli nebo díky nějakým předchodním dílům ale pojďte si, že vy jste průměrem pěti lidí s kterýma nejvíc trávíte svůj čas jo, když se budete střetávat s znamenou alkoholiků třeba jestli budete partia alkoholiků tak je dost možný, že se stanete dalším alkoholikům když budete čas trávit prostě s pěti majitelů majitelů nemobitostí tak je dost možný, že se stanete dalším majitelům nemobitostí, tak pojďte se střetat pak jako zamyslete se, s jakýma lidma vy trávíte svůj čas jo a pojďte to teď takto pojďte když se pak chcete v tom životě úspěch chcete něco dokázat, tak to pojďte trávit s lidma který to mají stejně a který už v tom životě taky něco dokázali je to opravdu o tom, s kým vytrávíte čas a ještě k tomu se zmíním, že je důležitý takovýhle vztahy navázat co nejdřív teďka v tom začátku, dokud vy v úvozovkách nic nemáte ještě nic nebo nic jste nevybudovali protože potom už se to právě dělá hodně těžko a na tohle asi můžeme navázat protože můžeme říct asi něco o tom klubu nebo o té společnosti, do které chodíme tak jestli se k tomu trošku zmíníš my vlastně zkřistená škodka když jsme prostě si řekli předtím jak jsme začali první díl my chceme prostě se dostat, chceme zbudovat komunitu úspěšných lidí nějakým způsobem, už jsme to dostali do toho systému a naslal nám prostě klub s kterým jsme jako předtím se tak nějak jako znali, neznali moc a říká hele, ale víte, že tady je klub, který prostě, kde se hraje hra která se říká cashflow od Roberta Kiyosaki je to přímo hra, která vlastně učí ty principy jak se dostat z toho krytýho závoru co znamená jako žít od vliv od výplaty k výplatě a učí právě ty principy toho úspěchu a právě tam se střetávají lidi konajci, přednášky, konference a fakt mi to hodně otevřelo oči určitě no, ale je dobrý zmínit, že vopravdu my jsme byli my jsme dřív začali podcast nech jsme se dozvěděli o tomhle klubu a to je přesně to, co zmíníš a přesně to, co zmíní je tahle knížka protože, když se na to nastavíte tak ten život vás tam vopravdu dovede a my jsme toho fakt s hrdým příkladem a to je až jako halus, víš ty člověk, který říká ty jo najednou prostě ty věci, o kterých ti si přemeždilo, že bych si chtěl tak najednou jako se ti začnou prostě až jako hrozně náhodně, náhodně plněno tak si říkáš, no to je jako to musí být náhoda, ale ono se není někdo to má jako náhodu, někdo to má jako dáno z hůry někdo vesmír, těžko říct, ale nějakou zákonitost to prostě má a vidíme, že to funguje ty kámo, kdo by to vzajímalo já doufám, že co nejvíc lidí dostaneme do tí komunity, protože chceme tam prostě tvořit tu komunitu mít prostě tam hromadu kámošů s kterýma se budeme moc zbavit takže kdokoliv tohle teďka slyší, máte na nás kontakt, věřím, že se nám dopíšete všude já bych asi klidně řekl, že můžeme říct, že hraje se v Praze každé kondělí o půl sedme a registracie je na stránkách my vlastně i můžeme můžeme asi hodit třeba odkaz na sociální sítě a můžete přijít se zkusit zahrát tu přijít do tí komunity fakt jako mi to přijde totálně super prostě pohodový lidi tam jsou jednoznačně, ale i kdo se bude stydět vyloženě se rovnou bez hlavy zaregistrovat někde, tak nás fakt neváhejte kontaktovat i osobně, nebo soukromně, my vám všechno vysvětlíme, pokecáme si o tom řekneme si prostě jakých jsou třeba vaše cíle, nebo čemu se to teoreticky dosáhnout, co je dobrý pro to udělat a můžeme se sejít je to fakt prostě tak, že ty lidi, pro který to bylo obrazko přijeno hodnotou to chtějí zase šířit dálku ale stejně tak to máme i my my na to, že tam chodíme krátce, tak nám to dalo tolik že tu myšlenku chceme zase posouvat dál medzi ostatní lidi a aby tu šanci měli všichni to by měly dostat tak jo, takže tohle bude pro první vizuální díl a desátý celkový díl všechno, doufám, že se vám to líbilo a vidíme se zase za týden, na viděnou čau