
Nothing to say, yet
Track plays, engagement, audience growth, and performance across your audio.
Try now
Listen to lerning by Tomino q MP3 song. lerning song from Tomino q is available on Audio.com. The duration of song is 14:31. This high-quality MP3 track has 32 kbps bitrate and was uploaded on 4 Jun 2024. Stream and download lerning by Tomino q for free on Audio.com ā your ultimate destination for MP3 music.










Creator Music & SFX Bundle
Making videos, streaming, podcasting, or building the next viral clip?
The Content Creator Music & SFX Bundle delivers 70 packs of hard-hitting tracks and sound effects to give your projects the fresh, pro edge they deserve.










Comment
Loading comments...
NevodiÄe, elektrony vĆ”zĆ”ny ke svým atomÅÆm, nemohou se pohybovat. VodiÄe, elektrony mohou pÅeskakovat od jednoho atomu k druhĆ©mu. PolovodiÄe, elektrickĆ” vodivost zĆ”visĆ na vnÄjÅ”Ćch nebo vnitÅnĆch podmĆnkĆ”ch a dĆ” se zmÄnou tÄchto podmĆnek snadno ovlivnit. ZĆ”kladem polovodiÄových prvkÅÆ je obvykle krystal kÅemĆku SI. Registry procesoru, ÄĆtaÄ instrukcĆ, IP, instruction pointer, adresa provĆ”dÄnĆ© instrukce v pamÄti. Registr instrukcĆ RE obsahuje instrukci naÄtenou z pamÄti. StavovĆ© slovo procesoru, FLEK registre, registr pÅĆznakÅÆ, kde se jednotlivĆ© byty nastavujĆ podle výsledku operace. StÅadaÄ, S, obsahuje výsledek provedenĆ© instrukce. Index registr, INT, sloužà pro modifikaci adresy, pÅiÄtenĆ k adrese. Transistor, dvojice pÅechodÅÆ PN, PNPANPN. CPU, Central Processing Unit, zahrnuje, procesor, cache, sbÄrnici, nÄkdy i RAM. ÅadiÄ, naÄĆtĆ” strojovĆ© instrukce, dekóduje je a ÅĆdĆ Äinnost procesorÅÆ pÅi jejich provĆ”dÄnĆ. Mikrooperace, dĆlÄĆ operace, napÅĆklad zvýŔenĆ obsahu ÄĆtaÄe, naÄtenĆ operandu z hlavnĆ pamÄti, generovĆ”nĆ ÅĆdĆcĆch signĆ”lÅÆ pro ALU, nutnĆ” k provedenĆ instrukce. PoužĆvĆ” mikrokód, mikroprogram, program, který ÅĆdĆ Äinnost ÅadiÄe. ÅĆkĆ”me, že strojovĆ© instrukce jsou mikroprogramem interpretovĆ”ny a ÅadiÄ je realizovĆ”n jako mikroprogramem ÅĆzený procesor. CISC rovnĆ” se mikroprogramový ÅadiÄ, obsahuje Ćŗplnou sadu strojových instrukcĆ, potÅebujĆ vĆce Äasu. RISC rovnĆ” se hardvĆ©rovÄ realizovaný ÅadiÄ, pouze rychlĆ© a jednoduchĆ© instrukce, omezenĆ” sada instrukcĆ, vÄtŔà spotÅeba pamÄti, ĆŗspÄÅ”nĆ© v mobilnĆch zaÅĆzenĆch a superpoÄĆtaÄĆch. ALU provĆ”dĆ operace s ÄĆsly v pevnĆ© ÅĆ”dovĆ© ÄĆ”rce a bytovĆ© logickĆ© operace. Operace s ÄĆsly provĆ”dĆ, ÄPÄ, koprocesorem, provĆ”dĆ program. Obvody v ALU, hradla realizujĆcĆ funkce NON, AND a OR, komparĆ”tor, testovĆ”nĆ schody, ekvivalence, vstupÅÆ. SÄĆtaÄka, sÄĆtĆ”nĆ vstupÅÆ v doplÅkovĆ©m kódu, sklĆ”dĆ” se s N jednobitových sÄĆtaÄek. Jednobitovou sÄĆtaÄku lze popsat dva bÅÆlovskými funkcemi. JednobitovĆ” sÄĆtaÄka, kombinaÄnĆ obvod se vstupy I, V, C a výstupy C a C plus jeden obvod posuvu, shifter, bytový posuv vlevo Äi vpravo. PamÄÅ„ poÄĆtaÄe. PamÄÅ„ je zaÅĆzenĆ, kterĆ© sloužà k uklĆ”dĆ”nĆ programÅÆ a dat, s nimiž poÄĆtaÄ pracuje. Lze rozdÄlit do tÅĆ zĆ”kladnĆch skupin. Registry, pamÄÅ„ovĆ” mĆsta na Äipu procesoru, použĆvĆ”ny pro krĆ”tkodobĆ© uchovĆ”nĆ prĆ”vÄ zpracovĆ”vaných informacĆ. VnitÅnĆ, internĆ, pamÄti osazenĆ© uvnitÅ zĆ”kladnĆ jednotky, pomocĆ polovodiÄových souÄĆ”stek, prĆ”vÄ zpouÅ”tÄnĆ© programy. VnĆžĆ, externĆ, za pomoci výmÄných mĆ©diĆ v podobÄ diskÅÆ Äi magnetických pĆ”sek, zĆ”znam na magnetickĆ©m nebo optickĆ©m principu, dlouhodobĆ© uchovĆ”nĆ informacĆ a zĆ”lohovĆ”nĆ dat. Organizace vnitÅnĆ pamÄti. VnitÅnĆ pamÄÅ„ se sklĆ”dĆ” z binĆ”rnĆch buÅek, ty jsou lineĆ”rnÄ uspoÅĆ”dĆ”ny. Jejich poÅadovĆ© ÄĆslo rovnĆ” se adresa, dĆky nĆ jsou elektronickĆ© obvody schopny pÅeÄĆst obsah. PamÄÅ„ovĆ” buÅka rovnĆ” se nejmenŔà samostatnÄ adresovatelnĆ” jednotka pamÄti. RAM pamÄÅ„. PamÄÅ„ s nĆ”hodným pÅĆstupem, dva zĆ”kladnĆ druhy, RVM, Read Write Memory, to jest pamÄÅ„ urÄenĆ” pro zĆ”pis a ÄtenĆ dat ROM, Read Only Memory, pamÄÅ„ urÄenĆ” ke ÄtenĆ dat, obsah lze mÄnit jen zvlÔŔtným a omezeným zpÅÆsobem. ROM rovnĆ” se uloženĆ BIOSu. PROM, Programmable ROM, obsah pamÄtĆ lze jednou, destruktivnÄ, nastavit. EPROM, Erasable PROM, obsah pamÄtĆ lze opakovanÄ nastavit, smazĆ”nĆ, pamÄti pomocĆ UV zĆ”ÅenĆ. EEPROM, Electrically Erasable PROM, obsah pamÄtĆ lze opakovanÄ mÄnit l, polem, nutnĆ© speciĆ”lnĆ zaÅĆzenĆ. FLASH, obsah lze mÄnit bez nutnosti speciĆ”lnĆ zaÅĆzenĆ, vÄtÅ”inou EEPROM Äi FLASH. PamÄti SRAM, static, uchovĆ”vajĆ informaci v sobÄ uloženou podobu, kdy jsou pÅipojeny ke zdroji napĆ”jenĆ. PamÄti DRAM, dynamic, informace je uložena na kondenzĆ”toru, nutnost provĆ”dÄt refresh. Struktura pamÄtĆ poÄĆtaÄe, hlavnĆ, operaÄnĆ, pamÄÅ„ je tvoÅena Äipy typu DRAM. Mezi pamÄÅ„, cache je velmi rychlý pamÄÅ„ový zĆ”sobnĆk, typ SRAM, doÄasnĆ© uklĆ”dĆ”nĆ dat pro procesor. L1 cache, pÅĆmo v procesoru, cache datovĆ” a instrukÄnĆ, desĆtky KB. L2 cache, na zĆ”kladnĆ desce nebo takĆ© v procesoru, stovky KB až nÄkolik MB. L3 cache, procesor ji nemusĆ obsahovat vždy, velikost zÅĆ”dovÄ MB. Cache s pÅĆmým zobrazenĆm, urÄitý blok je vždy uložen do stejnĆ©ho ÅĆ”dku cache tabulky, pro výbÄr ÅĆ”dku je tÅeba dekodĆ©r velikosti PX2P. AsociativnĆ cache, blok může být uložen do libovolnĆ© ÅĆ”dky cache tabulky, celĆ© ÄĆslo bloku rovnĆ” setek. Cache s omezenou asociativitou, mezistupnÄm mezi pÅedeÅ”lými cache blok může být uložen jen v jednĆ© skupinÄ, výbÄr skupiny je pÅĆmý, dekodĆ©r. System adresace pamÄti, adresa, fyzickĆ”, pÅenesena na adresnĆ zbÄrnici, fyzicky adresuje hlavnĆ pamÄÅ„. LogickĆ”, mĆ” jĆ k dispozici proces k adresaci pÅidÄlenĆ©ho adresovĆ©ho prostoru. EfektivnĆ, vznikĆ” modifikacĆ operandu segmentovými registry. Obvyklý postup pÅekladu adres, operand vÄtŔà než efektivnĆ vÄtŔà než logickĆ”, virtuĆ”lnĆ vÄtŔà než fyzickĆ”. Adresový prostor, lineĆ”rnĆ, souvislĆ”, lineĆ”rnĆ, posloupnost efektivnĆch adres. Segmentový, posloupnost segmentÅÆ efektivnĆch adres, mohou mĆt rÅÆznou velikost a vzĆ”jemnÄ se pÅekrývat. VirtuĆ”lnĆ, je-li proces vÄtŔà než fyzickĆ” pamÄÅ„ v poÄĆtaÄe. StrĆ”nkovĆ”nĆ pamÄti, virtuĆ”lnĆ prostor rozdÄlen na strĆ”nky, fyzický rozdÄlen na stejnÄ velkĆ© Ćŗseky, rĆ”my, frames, operaÄnĆ systĆ©m procesu namapuje jen urÄitý poÄet strĆ”nek, proces použije virtuĆ”lnĆ adresu mimo namapovaný prostor rovnĆ” se vÄtŔà než výpadek strĆ”nky. OperaÄnĆ systĆ©m Äasto mapuje procesu strĆ”nky až, když dojde k výpadku. Procesory, bez dynamickĆ©ho pÅekladu adres, adresa se uklĆ”dĆ” pÅĆmo do adresovĆ©ho buffer. S dynamickým pÅekladem adres, vložena jednotka dat, dynamics address translation, dat pÅeklĆ”dĆ” logickou adresu na fyzickou. TLB Cache U chovĆ”vĆ”nĆ prĆ”vÄ naÄtenĆ© ÅĆ”dky tabulky strĆ”nek jsou procesory vybaveny rychlou vyrovnĆ”vacĆ pamÄtĆ. ÄtenĆ, zĆ”pis do pamÄti probĆhĆ” nĆ”sledovnÄ. AdresovĆ” jednotka hledĆ” zobrazenĆ adresy strĆ”nky na adresu rĆ”mÅÆ v TLB Cache. Nenajde-li v TLB, hledĆ” v tabulce strĆ”nek. Je-li znĆ”ma fyzickĆ” adresa, hledĆ” jĆ obsah v cache pamÄti. NenĆ-li v cache, obrĆ”tĆ se na hlavnĆ pamÄÅ„. PÅeruÅ”ovacĆ systĆ©m PÅeruÅ”enĆ znamenĆ” pÅechod na vykonĆ”vĆ”nĆ obsluhy pÅeruÅ”enĆ, souÄĆ”st OS. Po oÅ”etÅenĆ pÅeruÅ”enĆ se procesor vracĆ k vykonĆ”vĆ”nĆ pÅÆvodnĆho strojovĆ©ho kódu. Od modulÅÆ pÅipojených ke sbÄrnici může pÅijĆt vĆce žÔdostĆ o pÅeruÅ”enĆ na jednou rovnĆ” se vÄtŔà než pÅeruÅ”ovacĆ systĆ©m musĆ obsahovat ÅadiÄ pÅeruÅ”enĆ. VĆceĆŗrovÅový pÅeruÅ”ovacĆ systĆ©m SystĆ©m vybĆrĆ” pÅeruÅ”ujĆcĆ moduly podle pÅedem stanovenĆ© priority. Za urÄitých okolnostĆ je tÅeba nÄkterĆ” pÅeruÅ”enĆ maskovat nastavenĆm masky pÅeruÅ”enĆ nebo zvýŔenĆm ĆŗrovnÄ, na kterĆ© pracuje procesor. Moduly žÔdajĆ o pÅeruÅ”enĆ signĆ”lem INT potvrzenĆ INTA. NÄkterĆ© procesory majĆ nemaskovatelnĆ© pÅeruÅ”enĆ, pÅeruÅ”enĆ technikou. ÅetÄzenĆ modul blĆže k procesoru mĆ” vyŔŔà prioritu. SamostatnĆ© žÔdosti ÅadiÄ zažÔdĆ” procesor o pÅeruÅ”enĆ signĆ”lem INT, procesor může mÄnit prioritu modulÅÆ. ZbÄrnice a komunikace po zbÄrnici ZbÄrnice rovnĆ” se komunikaÄnĆ cesta, soustava vodiÄÅÆ, kterĆ” spojuje dvÄ Äi vĆce zaÅĆzenĆ. Pouze jedno ze zaÅĆzenĆ vložà na zbÄrnici data, pokud vyÅ”le data vĆce zaÅĆzenĆ souÄasnÄ, data jsou zniÄena. ParalelnĆ zbÄrnice využĆvĆ” vĆce vodiÄÅÆ k pÅenosu vĆce bytÅÆ souÄasnÄ, pÅi ISA-PCI. SĆ©riovĆ” zbÄrnice pÅenÔŔà data po jednom bytu, pÅi I2C-SPI. PÅipojovĆ”nĆ obvodÅÆ ke spoleÄnĆ© zbÄrnici Obvody s otevÅeným kolektorem, nekomunikujĆcĆ zaÅĆzenĆ nevysĆlĆ” žÔdnĆ” data ani neinterferuje s ostatnĆmi. TÅĆstavovĆ© obvody, paralelnĆ zbÄrnice majĆ svĆ© výstupy ve stavu vysokĆ© impedance, tĆm umožÅujĆ ostatnĆm použĆvat zbÄrnici. Typy pÅenosÅÆ po zbÄrnici, paralelnĆ pÅenosy, synchronnĆ pÅenos, data jsou pÅenÔŔena souÄasnÄ s hodinovým signĆ”lem. RychlĆ©, ale vyžaduje hodnÄ vodiÄÅÆ. A synchronnĆ pÅenos, data jsou pÅenÔŔena bez hodinovĆ©ho signĆ”lu, použĆvajĆ start a stop byty. MĆ©nÄ vodiÄÅÆ, ale pomalejÅ”Ć. SĆ©riovĆ© pÅenosy, synchornĆ sĆ©riový pÅenos, rychlý pÅenos mezi master a slave zaÅĆzenĆmi pomocĆ hodinovĆ©ho signĆ”lu a datových vodiÄÅÆ. PoužĆvĆ” dva vodiÄe a umožÅuje komunikaci mezi vĆce zaÅĆzenĆmi. A synchronnĆ sĆ©riový pÅenos, data pÅenÔŔena s použitĆm start a stop bytÅÆ. Half-duplex a full-duplex pÅenosy. Half-duplex, data mohou být pÅenÔŔena v obou smÄrech, ale nesouÄasnÄ. Full-duplex, data mohou být pÅenÔŔena v obou smÄrech souÄasnÄ, pÅĆ. Ethernet, broadcast a multicast pÅenosy. Broadcast, data jsou vysĆlĆ”na z jednoho zaÅĆzenĆ a pÅijĆmĆ”na vÅ”emi ostatnĆmi. Multicast, data jsou vysĆlĆ”na z jednoho zaÅĆzenĆ specifickĆ© skupinÄ zaÅĆzenĆ. PÅĆmý pÅĆstup do pamÄti DMA. DMA, data jsou pÅenÔŔena pÅĆmo mezi pamÄtĆ a zaÅĆzenĆmi bez zĆ”sahu cpu. Rychlý a efektivnĆ pÅenos. Adresace I.O. modulu. PamÄÅ„ovÄ mapovanĆ© I.O. moduli. I.O. moduli se adresujĆ jako buÅky hlavnĆ pamÄti. OddÄlenĆ©, izolovanĆ© I.O. moduli. K odliÅ”enĆ adresy HP a I.O. modulu se použĆvĆ” ÅĆdĆcĆ signĆ”l. NejdÅÆležitÄjŔà stavy. Online zaÅĆzenĆ je v provozu. Offline zaÅĆzenĆ je mimo provoz. Busy zaÅĆzenĆ plnĆ jinou Äinnost, je tÅeba Äekat. Rýdy zaÅĆzenĆ je schopno plnit nový požadavek. ZpÅÆsoby ÅĆzenĆ pÅĆdavných zaÅĆzenĆ. ProgramovĆ© ÅĆzenĆ. Procesor opakovanÄ Äte stavový registr I.O. modulu, dokud nenĆ zaÅĆzenĆ ve stavu rýdy. ÅĆzenĆ pomocĆ pÅeruÅ”enĆ. Procesor vydĆ” pÅĆkaz I.O. modulu k naÄtenĆ dat z vnÄjÅ”Ćho zaÅĆzenĆ do datovĆ©ho registru. I.O. kanĆ”l, ÅĆzen kanĆ”lovým programem, využĆvĆ” samostatnĆ procesor, který může mÄnit formĆ”t pÅenÔŔených dat. Technologie výroby integrovaných obvodÅÆ. UnipolĆ”rnĆ transistory. MOSFET s indukovaným kanĆ”lem, hodivým kanĆ”lem. KanĆ”l typu N rovnĆ” se NMOS. KanĆ”l typu P rovnĆ” se PMOS. IntegrovanĆ© obvody. Integrovaný obvod, Äip, je ÄtvrcovĆ” destiÄka kÅemĆku v pouzdru s urÄitým poÄtem nožiÄek, pinÅÆ. StupeÅ integrace Äipu. SSI, Small Scale Integration, od 1 až 10 hradel. MSI, Medium Scale Integration, od 10 až 100 hradel. LSI, Large Scale Integration, od 100 až 10000 hradel. VLSI, Very Large Scale Integration, 100 000 hradel plus. Technologie integrovaných obvodÅÆ. TTL, Transistor-Transistor Logic, vypolĆ”rnĆ transistory, velmi rychlĆ© malĆ© pamÄti. ECL, Emitter Suppled Logic, vypolĆ”rnĆmi transistory, rychlĆ© pamÄti RVM. Limity v konstrukci obvodÅÆ. MorÅÆv zĆ”kon rovnĆ” se pÅibližnÄ každých 18 mÄsĆcÅÆ se zdvojnĆ”sobuje poÄet transistorÅÆ, kterĆ© tvoÅĆ jeden Äip, dnes jsou jich na bÄžnĆ©m Äipu desĆtky až stovky milionÅÆ. SouÄasnĆ© technologie. ZnaÄky transistorÅÆ MOS s vodivým kanĆ”lem, MOS s induktovaným kanĆ”lem, kÅemĆkový wafer. NastupujĆcĆ technologie. Nanotechnologie, pÅedevÅ”Ćm se zabývĆ” strukturami, v nichž geometrický rozmÄr je v Ćŗrovni stonÅÆm a menÅ”Ć. CĆlem je tak napodobenĆ evoluÄnĆch postupÅÆ pÅĆrody preciznĆm sklĆ”dĆ”nĆm jednĆ© molekuly k druhĆ©. ParalelnĆ systĆ©my, paralelnÄ zpracovĆ”vĆ” vĆce samostatných Ćŗloh, procesÅÆ nebo Ćŗlohu automaticky rozdÄlĆ do menÅ”Ćch ÄĆ”stĆ a ty zpracovĆ”vĆ”. Bytový paralelismus zvyÅ”uje Å”ĆÅku datovĆ© cesty pÅi pÅechod z 8-bytových na 16-bytovĆ© procesory. InstrukÄnĆ paralelismus umožÅuje provĆ”dÄnĆ vĆce instrukcĆ souÄasnÄ. HrubozrnĆ” granularita na Ćŗrovni procesÅÆ, jednoduŔŔà implementace, mĆ©nÄ efektivnĆ. JemnozrnĆ” granularita na Ćŗrovni pÅĆkazÅÆ, do systĆ©mu vstupuje jeden nebo vĆce tokÅÆ dat.
There are no comments yet.
Be the first! Share your thoughts.
