6

No tak jsem teda dorazil. Dobrý deň, jako? A nevidím tu popelníče, vyjeřej ma, jako? Tak popelníček, ten tady rozhodně najdete, my nějaký máme, protože jak za piráty se snažíme prosadit legalizaci té marihuany, tak popelníček, sušičku, drtičku, ledničku, chladničku, tetičku, to tady rozhodně najdete. Tak pojďte se pak jako, já si myslím, že popelníček není na tématu dne, na pohledu dne budou bankošetle, takže to je moc důležitý témat a můžeme to společně probrat. Jsme dva kloce z generace Z a vítáme vás u poslechu našeho vodkastu Neto v hlavě. Tak jo kamaráde, takže jsme už 6. dílu. Dobrý den celý den vážení a milí přátelé, jsme rádi, že jste si opět po týdnu naladili ten nejlepší podcast jak na Youtube, tak na Spotify. Taky pod sluncem. Taky pod sluncem a co budeme dneska probírat? Peníze. Peníze, ano peníze, používáme je každý den, ale tak málo o nich lidé vědí a to se budeme snažit dneska napravit. Podíváme se na to, co to vůbec peníze jsou a taky se podíváme na to, jak peníze vznikaly, jaká je historie peněz, jak se to vyvíjelo a podíváme se úplně na ten začátek a taky tam, kde je to dnes. Tak to nějak vykopneš Pepo? No tak jo, takže vykopávací otázka zní, co jsou to peníze? Co jsou to peníze, přesně tak, tak je asi dobrý si na začátek uvědomit, že každá věc, ať už je to věcmovitá, nemovitá, tak ale i třeba služba má nějakou hodnotu. Je potřeba mít tady něco, kdy jsme vlastně schopni za prvý určit hodnotu té věci nebo té služby a nějakým způsobem za ty služby nějakým způsobem tu hodnotu převest, zaplatit za ty služby a právě k tomu jsou určené ty peníze. Mají několik základních funkcí, jako je například převod té hodnoty nebo účetní jednotka, protože jak dlka má metry, váha má gramy, kilogramy, tak právě hodnota těch věcí, těch služeb se určuje v těch penězích, ať jsou to ty koruny, dolary, eura nebo jakákoliv směna. Co dál tě napadne? Napadne mě uchovatel hodnoty. Avšem ten uchovatel hodnoty, tam je takový otevření, jestli úplně to je pravda. Z pohledu inflace asi to úplně tu hodnotu neuchovává. I tomu se budeme snažit jako věnovat, trošku vám otevřít oči v tom, že peníze i tak byly navržené, aby tu hodnotu, aby to, že člověk někde pracuje, tak vyměňuje svůj čas za peníze. Ale bohužel díky té inflaci si za tu práci, veďte si třeba člověk pracuje za dvě stovky na hodinu, tak ale za ty dvě stovky si za 20-30 let už určitě nekoupí práci na hodinu někoho jiného. Takže to je docela problém. To zabolí. To zabolí. Pustíme se do té historie. Jak to celé začalo? Kde se peníze vzaly? Proč vůbec vznikly? Jasně. Peníze jako takové podobě ještě dávno, dávno nevznikly, ale už se něčím platilo a vznikl tzv. barterový obchod, což byla v podstatě výměna věcí, které měli teda ty participanti. No ale spolu s barterovým obchodem vznikl takový problém. Co to bylo za problém? No šlo vlastně o to, že pokud člověk měl třeba pěstoval dobytek a chtěl od někoho koupit obilí, tak šel za tím, kdo prodává obilí a vyměnil s ním třeba půlku krávy za obilí. No jo, ale co když ten, co prodával obilí, nechtěl přijmout krávu, protože třeba masa měl dost, to víš nepotřeboval, tak musel najít někoho, kdo vymění krávu za něco, co bude potřebovat ten, kdo má obilí. A právě proto se začalo hledat něco, čím se ta hodnota dá vyjádřovat, co lidé můžou používat, aby nemuseli takhle právě hledat někoho, kdo vymění něco za něco, pak zase někdo vymění něco za něco, aby jsme si mohli koupit pěstem. Jasně, jasně. Tudíž hledali něco, co je dělitelný, co je přenositelný, co je vzácný. A tím se stalo třeba co? Podle mě tak mušle byly jedný z prvních věcí, protože ty byly vzácné poměrně. Nebo třeba kousky plátna. To je důvod ten, proč se neplatilo třeba kytkama, neplatilo se kameny. Protože to je věc, která se najde úplně všude, není vzácná a tudíž by se s tím platit nedalo. Čili kamenní podlaha a hyperinflacionáky úplně brutální. No jasný, protože víte co, samozřejmě kamení je na planete omezený počet, ale by člověk musel přivízt, aby si koupil jednu krávu, by tam musel přivít čtyři Tatry a poslužit kamenem, aby si se jako koupil. Takže proto hledali něco, čeho moc není. Myslím, že v historii taky byla sůl třeba, nějaké koření, takovéhle věci, ty si lidé zvykly, ale ty soli pak začaly taky se přivážet třeba z těch jižních států, kde bylo moře, tak tam ta sůl zase byla lehko dosažitelná, takže to byl problém. No a co teda našli, co splněvalo všechny ty věci, že toho nebylo tolik, bylo to nějakým způsobem zácné, dalo se to lehko přeníst, co to bylo, co našli? To, co v tomhle směru pro lidi bylo zajímavé, tak to byly určitě kovy. Nezačínalo se úplně u těch nejdražších kovů, co znamená, nezačínalo se u zlatá nebo stříbrá, ale začínalo se naopak s mědi a s bronzu. První takový mince byly vyrobeny v dnešním Turecku, tuším, kolom roku 687 před naším letopočtem. Ty byly teda vyrobeny z mědi a bronzu a měly na sobě vyražený reliefy zvířat nebo symbolů. Zajímavé. A postupem se přešlo? Postupem času se teda přešlo určitě na zloto a stříbro. Proč zruna tyto dva kovy se staly nějakým způsobem vyvoleny? Protože jsou lesklý, bližtí se to, je to hezký, ta barva se v té době určitě byla neobvyklá, něčím se odlišovala, takže i to si myslím, že tomu človíčkovi přešlo zajímavé. Oni byli zácné, nebylo toho tolik, ten kdo měl hodně zlata byl opravdu bohář a právě protože se to těm lidem líbilo, tak se to stalo tak populární a to zlato se nedalo vyrobit. Někomu se zatím dneska je rok 2023 a do dnešní doby se nikomu nepovedlo vyrobit stříbro ani zlato. Ani Rudolfu druhýmu? Ani Rudolfu druhýmu, tam byly ty noherdek, to známe různé pohádky, kdy alchymisté se snažili vyrobit zlato, ale nikomu se to nepovedlo. A proto se zlato stává nějakým způsobem prvním platidlem. Nejdřív vlastně se nosili nějaké různé hroudy, ale pak se zjistilo, že to zlato se dá tavit a vznikaly první zlaté mince. To bylo přibližně v jaké době Pepo? Tak první zlaté mince byly vyražené taky v dnešním Turecku, v sedmém století. Na šeho letopočtu? Před naším. A byly to mince z království Lídě. Tam vlastně do té doby se zlato používalo, byly nějaké různé hroudy, akorát bylo těžké, muselo se to zlato vážit nějakým způsobem. No ty mince z Lídě byly poměrně velké a těžké a měly na sobě vyražené relevi zvířat. A pak vlastně mince se pomalu asi zmenšovaly až do podob nějakých dnešních kováků, jako známe my. Akorát byly zlaté a ty lidi se tím naučili, neučili platit. No jo, ale co se nestalo? Bohužel zlato bylo, zlata bylo a sříbra byla čím dál míň k nalezení na tehdejší techniku. A právě proto se přišlo na to, že by bylo dobré vlastně ty mince trošku zředit, ne? Přesně tak. Nevyplatilo se to? To se teda kamaráde vyplatilo, protože parovníkci, když potřebovali více peněz, ať už financovat svůj luxusní život, nebo třeba války, tak vybrali část peněz, rozstavili je, buď je zlehčili, že ty mince byly menší o něco, nebyly třeba takovou tloušťkou, nebo je naředili s nějakým levnějším kovem, kterého bylo dost, a ty mince zpátky vydali do oběhu. A co se stalo? Těch mincí vzniklo mnohem víc, ale lidem to bylo jedno, protože jedna mince měla stejnou hodnotu, jako ta druhá. Učitní hodnoty. A teď do toho vstoupím, protože z hlediska numizmatiky, což mě docela zajímá, tak sběratelé mincí potom určitě dají za pravdu, že z takového období, neříkám sedm místoletí, třeba našim letopočnem, ale třeba v tom středověku, kdy se takové věci určitě taky děli, kdy se takzvaně ředili ty mince, tak oni jednoduše vzali nějaký počt těch mincí, který vzali z toho oběhu zpátky k sobě, natevili to, ředili to a znovu je přerazili. A ono je kolikrát vidět na těch mincích, že byli prostě navíckrát přeraženi. No a v tu chvíli na tom nejvíc vydělal ten panovník, ten, kdo ty nové peníze, protože si vemte, že nějaký objem těch peněz a najednou přibyde velká hromada nových mincí do oběhu. A nejvíc na tom vydělal ten panovník, protože to byl ten první člověk, který ty peníze měl a utratili. A v tu chvíli ty lidé měly samozřejmě radost, protože všichni měli dost peněz najednou, ekonomika byla stabilní, ale následovala zdražení cen. Šly nahoru ceny. Je to stejně tak i dneska. Zase na tom vydělá vždycky první ten, kdo si vezme tu půjčku, vytvoří ty nové peníze a ten na tom vždycky nejvíc vydělá, protože ten je do toho oběhu pošle jako první. Pak zjistí všichni lidi, že najednou mají všichni peněz hodně a už nejsou tak zácní. Tudíž i ceny jdou nahoru. No a právě na tom padaly ty velký středověký říše. No a co potom přišlo za nový platidlo? Co byla jako taková inovace? Protože ono i v tom středověku, v celosvětovým měřítku, prostě už to bylo ve středověku. Tak co tam přišlo novýho do toho oběhu? Tak teď se zase dostaneme do Číny, do Ázie. Jsme v nějakém jedenáctém století, kdy v Číně vznikla taková první předchůdkyně banky. Lidé si mohli uschovat své zlato a za to zlato jim byla vystavená papírová poukázka, kde bylo napsáno, že si v bance nebo v té předchůdkyně té banky, že si uložili nějaké množství zlata a dostali na to tu poukázku. A jelikož pro ty lidi bylo mnohem výhodnější nosit ty papírové poukázky, než to zlato fyzické u sebe, tak se stalo co? No přišlo se na to, že dobrý by bylo udělat vlastně ještě něco jednoduššího, než razit do kovu mince a začít dělat bankocetle. Přesně tak. Nebo i papírovou měnu. Jelikož ty lidé zjistili, že je vlastně jednodušší ty peníze vyměnívat si ty papírové poukázky, které byly navázané na to zlato a tudíž takhle právě vznikly ty první bankovky. Pro mě teda bylo určitě překvapivý, že to bylo už nějakým jedenáctým století v Číně. A bláhově jsem si myslel, že právě třeba v Evropě to byla ta premiéra, že tam jsme na to přišli. Ale ne, ty Čínění jsou lidi šikovný. Vlastně první nějaká evropská banka vznikla v Holandsku až někdy v sedmnáctém století, já myslím 600 let je to? Přes 500 let byla ta Čína nějakým způsobem v tomhletom napadu. No, takže začaly vznikat první bankovky. No jo, ale co se nestalo? Bankéře napadla jednoduchá věc. Začaly vydávat více poukázek, než držali zlata. A už se zase dostáváme do toho, že vznikaly nové peníze, které neměly skutečnou hodnotu podkladovou. Bohužel. A právě proto, říkám, právě proto, že to bylo jednodušší a těm lidem to bylo jedno, jestli platili zlatem nebo papírovou poukázkou, protože to mělo stejnou hodnotu. No, takhle to vlastně šlo několik zase století a dostáváme se do 20. století, kde už žil náš oblíbený Robert Kiyosaki. A ten právě ve své knížce Fake, která pojednaval o falešných penězích, falešných učitelích a falešných aktivech, popisuje, že v té době cena zlata byla navázána na dolar. Vlastně každých 20 dolarů byla jedna trojská unce zlata. Měly i nějaké stříbrňáky a on právě chodil a ty stříbrňáky zase se tavily. Zase se tam přilýval nějaký jiný levnější kov a Kiyosaki chodil a hledal pouze ty stříbrné mince. A ty on si schromaždoval, protože věděl, že mají tu vnitřní hodnotu. Protože jsou stříbrné, tak mají tu hodnotu. Ovkrávně by s těma zaplatil stejně jako s těma měděnejma, nebo já nevím z čeho to vyráběli. Ale on věděl, že to jsou ty právé peníze, to jsou ty skutečné a proto on si je nechával. No a v roce 1971 americký prezident Nixon zrušil paritu zlata a dolaru. V té době už to museli zase zvednout, protože těch dolarů bylo zase mnohem víc než toho zlata. Protože ty banky zase měly zájem na tom, aby těch peněz v tom oběhu bylo víc. Protože čím je víc peněz, čím těch nových peněz je víc nějakým způsobem v oběhu, tím je ta ekonomika silnější. A je to pak taková jako závislost, protože víte co je vždycky? Člověk má na výběr. Ať už to byly ty parovníci, ať už jsou to dnešní vlády. Buď vždycky zvýšit daně, nebo vytvořit nové peníze. Takže ten Nixon v té době dal lidem to, co chtěli. Přesně tak. Ale ne to, co potřebovali. A v tu chvíli jedna unce zlata, což asi 31,1 gramu myslím, stála 35 amerických dolarů. Pepo víš kolik dneska ta unce zlata stojí v dolarech? Dneska to je nějakých 50 tisíc korun? Přesně tak. 2 tisíce dolarů? 2 tisíce dolarů. To bylo 35 dolarů to stálo. Kolik těch peněz se muselo vytvořit, že ten dolar s takovým způsobem, ta cena toho dolaru šla dolu oproti tomu zlatu. Zlato dneska stojí 50 tisíc korun, 2 tisíce dolarů. Dřív to bylo navázané na to zlato, ale bohužel ta situace byla tak nějakým způsobem nezastavitelná. Nešlo tomu prostě předejít, protože ty lidi furt chtěli nový peníze. A zase to vychádí z toho, že ty lidi jsou negramotní. Protože ten exénum prostě dal to, co ty lidi chtěli, a ne to, co potřebovali. Přesně tak. Co by ta ekonomika potřebovala. A zase na to vyděla kdo? Zase ten stát, ty bohatí. A to je právě, on to i Kiyosaki popisuje v té knize. Že právě tím, že vznikají nové peníze v oběhu, tak ty bohatí furt bohatnou a ty chudí chudnou. Protože jo, oni sice prostě mají, ale neinvestují. Ty peníze si nechávejí ležet na účtech. A ta hodnota těch peněz pořád klesá. Na účtech, ale... Takže narážíš tím třeba na nějaký posun potom v týměně? Nezůstalo to přece jenom u bankovek. Jasně, tak pak zase na přelomu tisíciletí tam přišel velký rozvoj internetu. A pro ty lidi už zase bylo jednodušší. Vlastně zjistili, že se můžou pomocí toho internetu se podívat, kolik oni peněz v té bance mají. A že je jednodušší, než chodit do banky, vybrat si peníze, předat to někomu jinému, aby si on to šel vložit do banky. Tak bude jednodušší pomocí toho internetu to rovnou převést pomocí té banky na druhý účet. Je to jakýsi kredit vlastně, když jsme si chodili jako malý dobět. A tak vlastně jsme se dostali až k dnešnímu penězům. No tak celkově se to elektrifikovalo a pak se to vkládali různý kriptoměny a kriptobaroni. A tak zase, co to přineslo, žeho za rizika? Prostě podle mě už v tom je obrovská nějaká kontrola, kterou nad tebou má tvoje banka, potražmo stát a... Přesně, věřte si, že oni dneska vědí úplně všechno. Oni ví přesně, kde jste nakupovali, kolik peněz jste tam utratili, kolik peněz vyděláváte, kolik jste komu poslali. A vlastně nejen banka, ale i stát, co mu má přístup. Takže máte svobodu, ale nemáte svobodu. Je to docela složitý téma tohle, už si myslím. Ono je sice jednoduché mít to na internetu, já samozřejmě chápu, že spoustu věcí to zjednoduší, protože kdybychom všichni měli lítat do banky osobně, tak se z toho všichni asi zblázníme. Ale i ta druhá stránka týhle věcí je určitě docela složitá a není k zahození se o tom zamyslet někdy. Teď bych ještě přešel k nějakým jako zajímavostem, ale jsme trošku odlehčili tohle téma a pobavili taky posluchače. Takže co bych řekl, tak největší bankovka, která by byla v oběhu, tak to byla bankovka v hodnotě. Ty prděl, má to asi 14 0, takže prostě řeknu Bambilion. Bambilion nekonečen dolarů Zimbabwe. A ta bankovka byla vydána v roce 2008 a měla hodnotu asi jenom 1,6 amerického centu. Ani na dolarů. A to jsou přesně té, že ty měny už jsou vlastně bez ceny. Prostě teď si představte, teď jste poslouchali tenhle podcast a představte si v takovéhle hodnotě, co to je za obří inflaci. To je neskutečný. A to není právě na to Zimbabwe, jsou země třeba Argentína, Turecko, kde jsou... My máme inflaci 11%, zastěžujeme si na to, ale tam jsou inflace ve stovkách, v tisících procent. Tam se peníze válí všude na ulici, děti si s nima hrajou, lidi si s tím topí, protože je to levnější ten papír, než třeba topit uhlem. Jo, jako je to smutný, já to nechci vodložit, ale představ si, že jdeš prostě do Alberta. A teď jak tam mají všude ty cenovky, ne? Že prostě tam je cenovka u jednoho chlebal přes prostě 50 regálů, protože to jsou jako cifry, který ty ani nedokážeš vyjádřit slovy. A si jdeš koupit čokoláda a potřeješ, ty vole, 4 kufry peněz, abys to zaplatil. No, jako fakt, to se rozbíjají kalkulačky, to je syntax error tohleto. Dám ti odházku. Jaký je, myslíš, hlavní platidlo ve vězeních? Cigarety. Jo, jo, to je pravda. Ale cigarety nejsou jenom ve vězení, to bylo také zlehčeníčko. Ale cigarety se používají v některých částech světa, jako normální komodita a platidlo. To pořád jako tak je? No, asi se to zase vodou ty státy, kde ta měna totálně se lhává. Bych si jako tak... Určitě, určitě. Nebo kde může být nějaká prohybice, že jo? Kde může být prostě zákaz nějakých tabákových výrobků. Takže tam to je opět zase se k tomu vrátíme v zácný. A tím pádem to má obrovskou hodnotu, že jo? Přesně tak. Tak já si myslím, že zase jsme tady už dneska přes 20 minut do konce, takže bychom tady mohli utnout. Abychom vás trošku nalákali na příště, tak v tom tématu budeme pokračovat a povíme si o tom, jak peníze vznikají dneska. Jestli je tam nějakej premiér nebo ministr financí, který točí nějakou kouzelnou mašinkou, s který lítají peníze, nebo jestli to vzniká v centrální bance, nebo jak to vůbec dneska je. Přesně tak. Na to také vás musím nalákat, protože určitě je dobré trošišku si zjistit o tom, jak to tady funguje a proč to tak funguje. Dál si povíme, jak vůbec dneska fungují banky, jestli opravdu ty peníze, které my vložíme do toho bankomatu, jestli je tam opravdu v té bance máme, jak ta banka s nimi pracuje, nebo jestli je třeba někomu půjčuje, a jestli se o ty peníze taky máme bát. Jestli o ně třeba teprve můžeme přijít a taky si rozeberem nějakej náš vztah k penězům, jak odmala, jak se vyvíděl. A nesmíme si odpustit kyosakeho názoru na peníze. Co jsou peníze? Co jsou peníze? Co jsou peníze? Nástroj. Přesně tak. Peníze jsou nástroj a neměly by být cílem. Tak se mějte fajný. Čus.