Proč je pro nás těžké říkat NE?

It is difficult to say no to narcissists because they manipulate and create feelings of guilt, fear, and obligation in order to control others. People who have difficulty saying no often feel selfish or afraid of rejection. This difficulty stems from childhood, where we learn to prioritize emotional attachment over authenticity. Narcissists have no problem saying no and expect others to comply with their wishes. It is important to recognize and overcome this pattern in order to develop healthy relationships. Proč je tak těžké říkat narcistům ne? Nejenom lidé v narcistickém vztahu mají problém říkat ne. Pokud patříte mezi velmi citlivé a empatické lidi, tak pravděpodobně s každým ne máte pocit, jako byste byli sobci nebo špatní lidé. Možná vás napadne, že vás nebudou mít rádi, nebo pro ně nebude to dost důležitý. Někteří klienti sdílejí, že je vždy napadne, že když řeknou ne, tak nejsou potřební. Většina z nás, když říká ne, tak se cítí provinile. Až na narcisty. Oni mohou říkat ne, ale vy si nesmíte dovolit s nimi nesouhlasit. Znáte to? Oni nemají problém říkat ne. Jak je to možné? Pojďme se tady podívat na to, kde v nás vzniklo, že máme problém říkat ne. Proč vlastně máme problém říkat ne? Jestli máte malé děti, my s Evčou máme tři, Emily, Katie a Viljema, tak si možná vzpomenete, že kolem tak zhruba 1,5 roku se děti naučí jasně říkat ne. Říkáme tomu takzvané takovéto období vzoru. Je to velmi těžké období, kdy ne, ne, ne, oblikni se, ne, a furt říkají ne. Někteří rodiče říkají, že to je strašný období. Pravdou je, že to je velmi zásadní období a se naučíme říkat dřív, než se naučíme říkat ano. Uvědomujete si to? Děti začnou říkat ne dřív než ano. A víte proč? Když totiž nevíte, jak říct ne, tak vaše ano by nic neznamenalo. Každé malé dítě má dvě základní potřeby. Jednou je takzvaný attachment, neboli citové poutu. Mluvíme o tom v některých našich podcastech a píšeme o tom na webové stránce. A tou druhou potřebou je sebevyjádření, neboli jakási autentičnost. O citovém poutu jsme toho v našich podcastech, který můžete najít na internetu, řekli poměrně dost a můžete si i pořídit knihu, která se přímo jmenuje Citové pouto. Proto se tomu víc nebudu věnovat. Ale v tomhle kurzu se podíváme především na autentičnost. A tím myslím jakýsi stav, kdy jsme v kontaktu sami se sebou. Je to takový zásadní stav, kdy jsme plně sebevyjádření být ve spojení se svým já. Zásadní moment v našem životě je právě ten okamžik, kdy se učíme říkat ne. Představte si situaci, kdy se vaše dítě chce dívat na tablet nebo si dát sušenku těsně před obědem. Kdy řeknete, že to své důrazné ne. Dítě pozná, že to myslíte skutečně vážně a začne se vztykat. Na tom není nič špatného. Já vždycky klientům říkám, že se někdo vztyká, že se někdo zlobí. Vzpomeňte si na narcisty. Vzpomeňte si na lidi, kteří se začnou vzlobit a vztykat. Na tom není nič špatného. Proto se nemohli vztykat, tak se vztykají. Pokud jste však vyrostli v rodině, kde se rodiče neustále hádali, zůřili, křičeli na sebe, tak máte doslova hrůzu ze vztyku. Proto když se někdo vztyká, tak se ve vás v těle něco děje. Vztykají, že by se malé děti měli nechat osamotě vystekat. Dokud je to nepřijde, my s tím se v čovu nesouhlasíme a nezdílíme stejný názor. Co tím vašemu děti vlastně říkáte? Když se vztykáš, nejsi pro mě důležitý. Nejsi pro mě dobrý. Nemám tě rád. Jsi nepříjemný, když se vztykáš. Když to budete dělat dost často, tak si dítě může vybrat, jestli bude autentické a naštvané, když vybere citové pouto a být milované. Co myslíte, že si téměř všichni děti vyberou? Ano, citové pouto. Chtějí být milovaní, chtějí být opečovávaní a my tomu říkáme jako olizovaní. Ale tímto myslíme, jak to dělají zvířátka, krysy, psi, jak prostě dávají lásku tím olizováním. Jako malé děti si nemůžete dovolit přijít o citovou vazbu, protože by to znamenalo pomyslnou smrt. Kdo by vás nakrmil? Kdo by vás ochránil? Kdo by vás objímal, uspával? A jsme u toho takhle se učíme potlačovat své já, svoji autenticitu. Gábor Maté říká Problem s říkáním ne sešel z potřeby přežít a zvolení si citového pouta před autentičností. Jedná se vlastně o naší strategii na zamezení celhání, díky které si jako malé děti vymyslíme, že přežijeme. Přežijeme malými dětmi i v době, kdybychom měli být dospělí a takže jeme malý život smyslí malýho dítěta. Často narcistům lidé říkají nebo si je tak jako označují, že to už jsou malý chlapeci ve velkých kahotech. A ono tomu vlastně tak je. Tyto traumatické udávosti nejsou naším vědomým rozhodnotím. Pokud bychom byli v tom ideálním světě, v ideálním případě, totiž chceme našim dětem předávat informace, aby věděli, že jejich sebevjádření neohrožuje naše vzájemné citové pouto. Takto se totiž vychovávají zdravé děti, které umí vytvářet a rozvíjet zdravé vztahy. Proč je tedy tak těžké říkat narcistům? Jak už možná víte z našich podcastů, dokumentů a blogových příspěvků na stránce evolucevstahu.cz, tak narcisté rádi vytvářejí takzvanou vlhou. Jedná se o pocit vlastně toho strahu povinnosti a viny, které máme, když narcisté s námi manipulují. Oni s námi manipulují a vychovávají si nás tak, abychom měli silný pocit viny, strachu a povinnosti, když náhodou neuděláme to, co chtějí anebo se o ně nebudeme zajímat a oni ve vašem životě nebudou tím nejdůležitějším. Vzpomeňte si, co jsem říkal před chvilkou. Jako malé děti si máme možnost vybrat být tím já, tím, který je rozčílený a zlobí se, anebo citovým poutem, kdy jsem milován, kdy jsem obejmutá, litován. No a když máme problém se slobem ne a přináší nám jakýsi strach, tak jde jen o rizí sebebranu. Když chcete říct ne, útočíte tím vlastně sami na sebe. Takže někdo vám říká, narcista na vás mluví a vy chcete říct ne. A to tělo úplně se jako děsí. Ježiš, bože můj, to ne, to ne. To přece já nemůžu říct ne. Vy cítíte. Kdo budu, já budu špatnej. Co si o mě pomyslí, když řeknu ne. Teď já jsem si plánoval krásný víkend a on teď říká, budeš mě hlídat dítě. A vy. Ne, já chci mít romantický víkend. A proč bych měl hlídat něčí cizí dítě. Nebo bych měl pracovat na zahradě. Teď já jsem chtěl dovolenou. Já jsem chtěl víkend. A vy na kterou cítíte je způsob, který jim krotíte sami sebe. Abyste se necítili provinile, když řeknete ano. I když vnitřně cítíte ne. Já vám poslední věty řeknu ještě jednou. Když tak ty zastavte audio nahrávku a zamyslte se nad tím, co říkám. Přečtěte si ty věty pdf dokumentu, který máte k dispozici. Když vám slovo ne přináší strach, tak jde jen o rizí sebeobranu. Protože když chcete říct ne, útočíte tím, vlastně sami na sebe, na svoji autentičnost. A ta vina, kterou cítíte, je způsob, kterým krotíte sami sebe, abyste se necítili provinilí, když řeknete ano. I když vnitřně cítíte ne. Narcisté jsou doslova závislí na tom, že jim nedokážete říct ne. Pokud nedostanou své ano, tak zuří, stekají se a udělají vše, proto abyste řekli ano. I když to ve výsledku pro ně není důležité a vlastně ani nevědí, proč jsou kvůli tomu tak rozčílení. Každopádně si uvědomte, že jim to dělá dobře. Jim dělá dobře, když se rozčílí. Někomu ne, někdo nemá dobrý pocít se rozčílet. Narcista ano. Narcisté vás počátku vztahu zahrnou láskou. Říká se tomu tzv. lovebombing. Dalo by se řídit, že vás zahrnou spíše před stíráním lásky. Oni dělají, jak jste důležitý. A hrají si s tím, abyste potlačili to své já a dali před nás citové pouty. Jinak řečeno ve vás aktivují to právě to citové pouto a vy se přirozeně vzdáváte své autentičnosti. Dokonce lidé vynechávají svý pravidelný setkávání s přáteli, s komunitami, protože narcista vlastně jako prahne potom být s nimi. A říká slova jako nedokážu si představit, že tady budu bez tebe v noci ani vteřinu. Já jsem úplně zamilovaný, ty si dokonavá. Konečně můžu trávit ten čas s tebou. Bleh, bleh, bleh, bleh, bleh, bleh. Přestože vlastně, když se spětně podíváte, tak zjistíte, že ve skutečnosti celý den trávoru v práci, v posilovně, se zákazníkami na večeře a tohle jste dělali jenom teď, když vy jste chtěli někam odejít. Vy jste to neviděli. Byli jste v tom lambombingu, v tom okouzlení, toho zamilování, ty lásky. V tomhle jsou dokonalí. Já to nazývám, že mají jakousi vábničku. Že oni dokáží pomocí vábničky vás jako okouzlit, očarovat tak, že nevidíte věci, který normálně vidíte. Věřte mi, že nikdy vám narcista neřekne buď sám sebou chovej asertivně, tak si mi líbíš mnohem víc. Uslyšíte to od něj možná v situací, kdy vás uvidí, že se nechováte vůči ostatním asertivně. Chováte se k ostatním jako k němu. A on vás bude vyzývat, abyste byli sami sebou, chovali se asertivně. Ale nedovolte si to ke mně. To je v pozadí, to běží. Nesmí si to dovolit ke mně tam, jo? Ale na mě to nefunguje, na mě to neskoušej. Mně budeš říkat ano. Neexistuje, ne. Naopak narcisté budou říkat, no ty si sobec. Jestli půjdeš, tak už se nevracej. To ti na našem vztahu vůbec nezáleží? My jsme na začátku a ty si jdeš za přáteli? No tak to je teda hustý vztah. A oni budou hrát trik s lítostí a budou ve vás vyvolávat pocit viny, strachu a povinnosti. Jaký teda má dopad, když neumíte říkat ne? Jaký to má dopad na vás? Na vaše tělo, na vaše já, na vaše okolí? Naše přirozená sná odře si citovou vazbu, na úkor přirozenosti, jinými slovy autentičnosti, svého sebevjáření a to, kým skutečnější jsme, je častoro zdrojem záští, chronických nemocí a tak dále. Pokud se bojíme nebo neumíme říkat ne, tak můžeme mít problémy s autoimmunitním systémem. K autoimmunitnímu onemocnění dochází, když lidé nevědí, jak říkat ne. Proto je tak klíčovým obdobím v tom dětským věku to naučit se říkat ne. A je to dřív než ano, protože by to ano nemělo žádný význam, pokud byste neuměli říct ne. Díky naší praxi moc dobře víme, že si nikdo z minuty na minutu nedokáže říct tak a teď už budu jen autentický a až ten narcista zautočí, tak mu prostě řeknu ne. Možná se vám to povede, ale ze vyprávění našich klientů moc dobře vím, že stačila pak jedna narcisovo zuřivá scénka nebo nějakej trik z lítostí nebo jiná manipulativní technika a vaše tělo opět zamrzne a zavalí vás pocit toho strachu, viny, povinnosti napravit situaci, za kterou si musíte, ať chcete nebo ne, přezjít odpovědnost, jelikož narcista toho není schopen a vy nechcete další dny, týdny, měsíce prožívat to peklo, to trápení, utrpení a týrání, kterého už máte plné zuby. Přežděte si článek na našem webu EvoluceVstahu.cz Naučená bezmoc oběti narcizmu. Já tam přirovnávám oběti narcizmu jako k jakýmsi rukojmým narcistům. Je to skvělý, odborný článek, kde pochopíte, jak jste se naučili být bezmocní v narcistickém vztahu.