Zánět na zázrak_pilotní díl

The speaker introduces herself as Eva, a 35-year-old entrepreneur who has been diagnosed with multiple sclerosis (MS), also known as skleroza multiplex or RS. She discusses how MS is an autoimmune disease that affects the nervous system and can have a wide range of impacts on a person's life. Eva emphasizes the prevalence of MS, particularly among young adults, and the importance of recognizing and addressing the hidden inflammation that occurs in the body. She explains that inflammation can silently damage nerve connections and is often triggered by stress. Eva concludes by stating that the podcast will feature stories from people living with MS and insights from experts on understanding and managing inflammation. She hopes to inspire and provide knowledge to listeners. Ahoj! Vítej u první epizody mého podcastu s názvem Změň zánět na zázrak, kde se budeme věnovat tématu nejen roztroušené sklerózy a zánětu. Jmenuji se Eva a je mi 35 let. Od vysoké školy, kde jsem studovala molekulárně biofiziku, jsem začala podnikat a už tři roky mám diagnostikovanou roztroušenou sklerózu. Je taky často nazývaná jako MS, skleroza multiplex a nebo RS, jako roztroušená skleroza. Je to komplexní onemocnění nervového systému, které může mít široké spektrum dopadů na život pacienta. Je to autoimmunitní onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Sama jsem byla v šoku, kolik lidí z mého okolí, z našeho města, mojich známých tímto onemocnění trpí, nebo minimálně znají někoho, kdo se s tím potýká. Je to autoimmunitní onemocnění, při kterém immunitní systém chybně útočí na ochranu a izolaci nervových vláken, což má za následek poruchu v přenosu nervových signálů. Je to velmi častá nemoc. Postihuje zejména mladé dospěle. Od zhruba 20 až 40 let je nejčastěji diagnostikovaná a její výzklid je častější u žen než u mužů. Přibližně v poměru dvěku jedny. Její prevalence se pohybuje v rozmezi od 2 do 150 pacientů na 100 000 obyvatel. Jedním z klíčových prvků, které hrají roli v rozvoji a průběhu rozstrošené sklerozy, je právě skrytý zánět. Ten může v těle přibývat i dlouhé roky, aniž bychom o tom věděli. Často totiž první signály a volání těla ignorujeme, přecházíme a trošku je bagatelizujeme, však koho dneska nebolí hlava, koho nebolí svaly, klouby, kdo není unavený, kdo nemá deprese, však je to ryk stresu pořád a vlastně nad tím neustále mávneme rukou. Zánět je jako si tichou válkou, která probíhá uvnitř tvého těla, často bez jakýchkoliv zjevných příznaků, ale s potenciálně katastrofálními následky. Můžeš si ho představit jako těžího nepřítela, který se skrývá uvnitř těla a působí nepozorovaně a pomalu níčí nervové spoje. Ačkoliv se může zdát, že je vše v pořádku, zánět pracuje neúnavně, čekajíc na vhodný okamžik, kdy se projeví. Tím okamžikem nejčastěji bývá vysece stresová situace nebo dlouhodobý chronický stres, který není vyvážený žádným klidem, žádnou relaxací, žádným odpočínkem. V tomto podcastu se postupně budete setkávat s příběhy lidí, kteří žijí s rozstrošenou sklerózou, ale i s odborníky, kteří nám pomohou rozluštit tajemství zánětu. Společně se pokusíme osvětlit, jak můžeme porozumět zánětu a jak může být důležitým faktorem v diagnostice. Společně se pokusíme nalézt odpovědi na otázky, které mnohé z nás zajímají. Připrav se na dobrodružství, objevování a poznání. Děkuji za posliznutí prvního pilotního dílu podcastu, věřím, že předám nějakou inspiraci, zkušenosti, možná i trošku humoru někdy a především nějaký vhled, ať už do výživy, tak hlavně právě do možností, jak se skrytý zánět dá řešit. Něj se krásně ať cíti daří a těším se u dalšího dílu. A sledovat mě můžeš třeba na Instagramu, kde jsem pod profilem Zánět na zázrak. A jestli se ptáš, proč takový divný název, tak má to poměrně snadné vysvětlení. Pro mě vyščíní diagnozy, roztrušená skleroza bylo svým způsobem vysvobození, protože jsem si ověřila to, že je důležité řešit svoje tělo, že je důležité sledovat ty signály, neignorovat je a hlavně, že jsem neposlechla prvotní odrazování typu, ať si zvyknu, ať si vezmu léky na bolesti, což jsem mimochodem slyšela i od lékařů, že to přejde a že to v úvozovkách nic není. Nenechala jsem se odradit, dále jsem řešila to, proč mám ty prvotní příznaky a co to může být. Samozřejmě mě děsilo, co se vyřkne na konci, ale stálo to za to, protože ve chvíli, když zjistíš, proti čemu stojíš, tak s tím můžeš teprve začít pracovat. Já neříkám bojovat, ale nějakým způsobem to přijmout a nějakým způsobem s tím začít pracovat. Takže pro mě to svým způsobem bylo vysvobození z toho, že nevím, co mi je a nevím, co se děje a spoustu věcí, které jsem si třeba ani neuvědomovala, tak to vysvětlilo a mohlo se to začít řešit.